Článek
Nejvíce těchto trestných činů řešili policisté v Praze a v Jihomoravském kraji. Podle policie lze předpokládat, že trestných činů v internetovém prostředí bude nadále přibývat.
Mezi nejčastější trestné činy páchané v kyberprostoru patří podle Moravčíka majetkové trestné činy, nejvíce jde o podvody. Jejich pachatelé mají podle policie vyšší míru technických znalostí a znalostí internetového provozu.
Především se v této kategorii vyskytují případy podvodných e-mailových zpráv, pomocí kterých chtějí pachatelé vylákat osobní či citlivé údaje od adresátů. „Zde je nejčastěji problém v koncových uživatelích, kteří nerespektují základní bezpečností opatření v rámci elektronických komunikací a používají stejné přihlašovací údaje do různých služeb, bez ohledu na jejich možné zneužití,” uvedl Moravčík.
Vlny těchto zpráv trvají často jen několik dnů, mají ale široký dosah. Podobné zprávy přitom není možné předem blokovat, protože útočníci stále mění technické prostředky pro jejich odesílání.
Muž přišel o 300 tisíc, ale zkusil štěstí v kryptoměnách znovu. Opět ho podvedli
Loni policisté zaznamenali také více případu vishingových útoků, kdy se útočníci během telefonického hovoru vydávají za bankéře či policisty, společně se spoofingem, tedy situací, kdy se útočníci maskují za pravé telefonní číslo, e-mail či webové stránky dané instituce.
Meziročně o 45 procent stoupl počet případů hackingu. „Je nutné podotknout, že určitá část protiprávního jednání spočívá souběhově i v napadení e-mailových účtů, respektive jejich přístupových údajů, případně v napadení přístupových údajů sociálních sítí,” uvedl Moravčík.
Hackeři mají na mušce vzdělávací a výzkumné organizace
Další skupinou protiprávního jednání na internetu jsou mravnostní trestné činy. „Zde se nejčastěji jedná o šíření nebo držení dětské pornografie, navazování kontaktu s dětmi s cílem od nich vylákat erotické materiály a v menší míře také sexuální nátlak,” uvedl mluvčí.
Komunikace mezi dětmi a pachateli se podle něj často uskutečňuje v uzavřených diskusních fórech, na zahraničních komunikačních službách nebo na šifrovaných mobilních platformách. Podle Moravčíka to ztěžuje nejen dokumentaci důkazů, ale i odhalení trestné činnosti.
Jediný virus stojí za polovinou kybernetických útoků v Česku
Desatero bezpečného internetu
1. Důležité jsou pravidelné aktualizace celého počítače. Ty je nutné stahovat pro operační systém, bezpečnostní bránu (firewall), antivirus i další programy.
2. Některé viry dokážou bezpečnostní software v PC zablokovat. Proto je vhodné pravidelně kontrolovat, zdali funguje.
3. Škodlivé programy se často šíří prostřednictvím nevyžádané pošty. Pokud nevíte, od koho e-mail je, nikdy nestahujte jeho přílohu a neklikejte na žádné odkazy.
4. Pozor je nutné dávat na e-maily, v nichž odesílatel požaduje, abyste se přihlásili na nějakou webovou stránku a aktualizovali informace o vašem účtu.
5. Při zadávání přístupových hesel na internetových stránkách je nutné kontrolovat, zda je web zabezpečený. To poznáte například podle ikonky zámečku na liště internetového prohlížeče nebo tak, že adresa webové stránky začíná zkratkou https, kde „s“ znamená bezpečná.
6. Citlivé osobní informace zadávejte pouze na internetových stránkách, které bezpečně znáte.
7. Do e-mailů nepatří důvěrné informace, jako je například číslo kreditní karty nebo heslo k bankovnímu účtu. Elektronickou poštu totiž může zachytit útočník.
8. Firewall dovoluje lépe zabezpečit operační systém. Méně zkušení uživatelé by jej rozhodně neměli vypínat. Při nedostatečných znalostech je vhodné jej nechat pracovat v automatickém režimu.
9. V internetových kavárnách a na cizích počítačích se nepřihlašujte do internetového bankovnictví. V počítači mohou být nainstalované keyloggery.
10. Obezřetnost je nutná při připojení k nezašifrovaným bezdrátovým sítím. Ty totiž může kdokoliv odposlouchávat, a získat tak přístup ke všem datům v cizím počítači.
