Článek
Internetové bazary jsou velmi populární. Z průzkumu vyplynulo, že 22,64 % dotázaných prodává zboží na webu často a téměř polovina respondentů je alespoň jednou k prodeji zboží využila (48,73 %). Internetové bazary nejčastěji využívají lidé ve věku od 30 do 40 let.
Vlastní zkušenost s podvody na bazarech má 31 % dotázaných, zpravidla jde opět o jedince ve věku od 30 do 40 let. Pozitivní je, že 20,64 % respondentů uvedlo, že včas odhalili podvod a nevznikla jim žádná finanční škoda. Pouze necelá desetina lidí (9,36 %) přiznala, že je podvodníci připravili o méně než 1000 Kč, 5 % dotázaným pak byla způsobena škoda do 5000 Kč.
Podvodníci nejčastěji komunikovali se svými oběťmi přes chatovací aplikaci Messenger (12,27 %), e-mail (10,82 %) či WhatsApp (7,18 %).
„Internetové bazary jsou v poslední době stále populárnější, a bylo proto jen otázkou času, kdy zde kyberkriminalita začne narůstat. Z pohledu bezpečnosti se nejedná o nic nového, techniky používané útočníky jsou známé. To, co je nové, je celkový rozsah těchto aktivit. A výsledky tohoto průzkumu jej bohužel potvrzují,“ říká Ondřej Šafář z Esetu.
Podvod ani nenahlásí
Alarmující je zjištění, že bezprostředně – tedy do 24 hodin – nahlásilo podvod pouze 4,09 % dotázaných. 20,82 % respondentů nenahlásilo podvodné jednání policii vůbec, 7 % lidí se snažilo s podvodníky nejprve komunikovat, následně se obrátili na policii.
„Jsme si vědomi toho, že jen část obětí nás osloví s tím, že byla podvedena. Ale i v této skupině vidíme značný nárůst. Z toho důvodu chceme společně s bezpečnostní komunitou na toto téma opětovně upozornit, protože jednoznačně vidíme, že edukace je jedním z hlavních způsobů ochrany,“ vysvětlila Zuzana Pidrmanová, vedoucí oddělení prevence Policejního prezidia České republiky.
Žena z Olomouce chtěla prodat postel za pár stokorun, přišla o čtvrt milionu
Podobné podvody mají často stejný scénář – podvodník nejprve přiměje prodávajícího skrze různé argumenty k tomu, aby vyplnil osobní údaje i informace z platební karty na podvodnou stránku, která vypadá legitimně.
„Tímto způsobem je pachatel schopen z účtu odcizit všechny finanční prostředky, protože mu oběť dobrovolně sdělí veškeré přístupy ke své platební kartě nebo do internetového bankovnictví, zároveň si může vzít na jméno poškozené osoby i předem schválený úvěr,“ varovala Pidrmanová.
Lidé by tedy měli být při prodeji na internetových bazarech velmi obezřetní. „Podvodníci často využívají prvky tzv. sociálního inženýrství, pomocí kterých se během komunikace snaží vzbudit důvěru protistrany. O zboží mají zájem a chtěli by jej co nejdříve. Naléhají. Jedním z aktuálních trendů je, že se vás osoba na druhé straně snaží přesvědčit, že vše uhradila, posílá pro vyzvednutí zboží přepravce a vám zbývá jen potvrdit bankovní údaje na webové stránce, která je ale podvržená,“ uzavřel Šafář.
Pozor na LinkedIn, DHL i Google. Tyto značky zneužívají hackeři nejčastěji
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
