Článek
Podle Rojčíka řada lidí podceňuje atraktivitu Česka jako cíle pro kybernetický útok. Upozornil, že zemi je možné chápat jako bránu do Evropské unie i do Severoatlantické aliance. Kromě toho mohou mít nejčastější pachatelé kybernetických útoků i své ekonomické nebo politické zájmy v Česku, kterých by chtěli pomocí útoků dosáhnout. Rojčík také upozornil, že Česko má velmi vyspělý průmysl, vědu a výzkum, což může rovněž lákat pachatele k nelegálnímu získávání informací.
Rojčík uvedl, že pro státy je páchání kybernetických útoků lákavé. Náklady na ně zpravidla bývají relativně nízké, pachatele je obtížné jednoznačně identifikovat a prakticky nemožné účinně potrestat. Podle něj i útoky proti velmocím neměly nikdy za následek vojenskou odvetu, takže odpadá efekt odstrašení.
Bezpečnostní experti: ČR zaostává v kybernetické obraně
Státy na rozdíl od jednotlivců mají podle Rojčíka dostatek prostředků i času na to, aby útoky prováděly po dlouhou dobu. „Můžeme proto očekávat, že útočníci budou vytrvalí,“ řekl. Podle něj se nedá spolehnout na zastavení nepřátelských kybernetických operací a stát musí přijmout opatření, aby tuto hrozbu minimalizoval.
Rojčík zdůraznil potřebu zlepšit lidské i technické schopnosti při odhalování útoků, lépe definovat politickou zodpovědnost za kybernetickou obranu a vyvinout i aktivní kybernetické nástroje, které by útočníka od jeho činu mohly v budoucnu odstrašit.
BIS s policií rozprášily síť, kterou tu vytvářela ruská tajná služba
NÚKIB ve své výroční zprávě za rok 2018 označil za nejvýznamnější původce kybernetických útoků proti Česku jiné státy, a to zejména Rusko a Čínu. Útoky vedly proti státním institucím. Významná kritická infrastruktura, jejíž narušení by mělo závažné důsledky pro bezpečnost státu, zatím podle NÚKIB nebyla v Česku napadena.