Článek
Výhoda nové laboratoře a jejího unikátního softwarového vybavení spočívá v možnosti simulovat v podstatě jakékoli síťové prostředí a situaci, třeba útok na jadernou elektrárnu nebo systém řízení elektrické sítě.
„Velmi důležité je bezpečné oddělení od reálných sítí. Když totiž chceme trénovat obranu, musíme vytvořit také útočné prostředky, a kdyby se dostaly do reálné sítě, byl by to velký problém," uvedl Václav Račanský, vedoucí bezpečnostního oddělení Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity.

V kybernetickém polygonu je možné nacvičovat klidně i obranu před masivním DDoS útokem.
Národní bezpečnostní úřad polygon využije pro školení svých specialistů i pro různá cvičení nebo testování. „První velkou zatěžkávací zkouškou z naší strany bude národní cvičení Cyber Czech 2015, které se odehraje v říjnu," uvedl ředitel úřadu Dušan Navrátil.
Česko už útokům čelilo
Hackeři působí celosvětově škody v řádu až stovek miliard dolarů ročně. Napadají bankovní databáze, kódy kreditních karet, ale zaměřují se také na duševní vlastnictví a data z průmyslu a byznysu. Mnohdy mají také politické cíle. Letos v dubnu kybernetický útok ochromil francouzskou televizi TV5Monde. Stáli za ním zřejmě sympatizanti radikální organizace Islámský stát. Ruští hackeři si zase podle amerického listu The New York Times mohli přečíst některé e-maily prezidenta Baracka Obamy.
Na kybernetické hrozby reaguje novými opatřeními Evropská unie i Česko. Experti z Masarykovy univerzity se v minulosti podíleli například na přípravě zákona o kybernetické bezpečnosti, který vyžaduje, aby správci kritické infrastruktury dbali na její bezpečnost. Velké útoky zažilo i Česko. Například v roce 2013 se terčem čtyřdenního ataku staly zpravodajské portály, mobilní operátoři a banky. [celá zpráva]