BIS: Česko ohrožují hackeři z Ruska, roste i aktivita Číňanů

Výše zmíněná ruská kyberšpionážní kampaň podle BIS necílí jen na získávání dat, ale stále více se zaměřuje na krádeže osobních údajů a přihlašovacích údajů do nejrůznějších systémů. Česká kontrarozvědka odhalila počátkem loňského roku například neoprávněné přístupy do více než 150 e-mailových schránek zaměstnanců Ministerstva zahraničních věcí (MZV), kdy kopírovali komunikaci včetně příloh.

„Získali tak údaje využitelné pro budoucí útoky i seznam dalších možných cílů, a to v rozsahu průřezově prakticky všemi významnými státními institucemi. Pozornost útočníků se soustředila především na e-mailové schránky nejvyšších představitelů ministerstva, k jejich schránkám útočníci přistupovali opakovaně, dlouhodobě a nepravidelně,“ uvádí BIS.

V souvislosti s touto kampaní služba zjistila i několik útoků na soukromé e-maily lidí spojených s ministerstvem obrany a českou armádou. Cílem útočníků byli často lidé z vojenské diplomacie v Evropě.

K útokům byla používána zahraniční počítačová infrastruktura. Při prověřování BIS získala také informace o nedostatečném zabezpečení jednoho z českých ministerstev. Útočníci mohli podle zpravodajců upravovat webový odkaz tak, aby získali některé přihlašovací údaje, anebo pomocí útoku SQL injection zasahovat do databází resortu nebo i případně poškodit uložená data. Informace pak předala Národnímu bezpečnostnímu ústavu, který má na starosti kybernetickou bezpečnost Česka.

V loňském roce byly na našem území nejaktivnější tajné služby Ruska a Číny. „Ruská činnost se kontinuálně orientovala zejména na vlivové operace a vědomé i nevědomé vytěžování českých zdrojů. Čínské aktivity v dotčeném roce vykazovaly oproti předchozímu roku méně ovlivňování a více zpravodajského pronikání,“ shrnuje zpráva.

Nejvýznamnějším rizikem pro Čechy jsou podle BIS kontakty s ruskými diplomatickými pracovníky, kdy se často jedná o nepřiznané zpravodajce pod diplomatickým krytím.

Zpráva upozorňuje i na „lehkovážnost českých politiků a státních zaměstnanců“, kteří s těmito osobami udržují kontakt. „Pokud protistrana získá dostatek neutajovaných interních informací od většího počtu zdrojů, již akutně nepotřebuje krást informace utajované, a to, že si o někom myslíme, že je pouze diplomat, neznamená, že nepředstavuje riziko či problém,“ upozorňuje BIS. Obdobně se ve zprávě píše o čínských zpravodajcích, ale i diplomatech a byznysmenech.

Rusko podle BIS uplatňuje klasickou hybridní strategii, přičemž cílem je oslabit NATO a EU přes členské státy těchto organizací. Rusko k tomu využívá nejrůznějších nástrojů, jako jsou například špionáž, korupce či práva dané země, v Česku zejména svobodu slova a projevu.

„Jednotlivé segmenty či součásti hybridní strategie mohou představovat jen kouřovou clonu, která má připoutat pozornost či vyvolat chaos,“ uvádí kontrarozvědka.

BIS  touto clonou míní tzv. dezinformační weby, které slouží ruským zájmům, aniž by se v tom nějak iniciovalo samo Rusko.

Drtivou většinu těchto webů totiž píší Češi, kteří nemají žádné ekonomické vazby na Rusko, ale s touto zemí souzní a zároveň neuznávají NATO a Evropskou unii. „Nijak ovšem nezpochybňujeme, že tyto lidi a jejich webové projekty zneužívá ruská strana pro šíření propagandy a dezinformací,“ píše BIS.

Ačkoliv BIS nezaregistrovala navýšení počtu čínských zpravodajců, i jejich rostoucí aktivita pod diplomatickým krytím je podle kontrarozvědky extrémně vysokým rizikem pro české občany.

Obsáhle se zpráva kontrarozvědky zmiňuje i o rostoucích ekonomických aktivitách zahraničních investorů, zejména z Číny a Ruska. Čína usiluje o post světového lídra ve vývoji a výrobě moderních technologií, a snaží se proto od zahraničních firem získat přístup k duševnímu vlastnictví či vstup na trhy. A v několika konkrétních případech to BIS vyhodnotila jako možnou ekonomickou a vědeckotechnickou špionáž.

Naopak ruští investoři vstupují do českých firem skrytí za nastrčené osoby či off shore firmy, které českou společnost ovládají, a usilují o státní zakázky. Manažeři jsou často podle BIS lidé spojení s korupčními kauzami. To může být podle kontrarozvědky nejen ohrožením ekonomických zájmů státu, ale i špionážním rizikem, kdy „prostřednictvím infiltrovaných dodavatelů či subdodavatelů pro českou státní moc může docházet k přenosu kompromitujících informací do rukou ruské státní moci“.

Zahraniční společnosti mají také zájem ovlivňovat české energeticko-bezpečnostní zájmy.

„O významné projekty v české energetice se setrvale zajímaly i zahraniční společnosti ze zemí, kde bylo nutné počítat s jejich silnou vazbou na tamní státní administrativu,“ tvrdí zpravodajci.

Současně ve zprávě stojí, že právě tento zájem s sebou nese rizika prosazování zahraničněpolitických cílů některých zemí v rozporu se zájmy Česka.

Vloni se také soukromé firmy pokoušely ovlivňovat regulatorní a kontrolní státní orgány, a poškozovaly tak ekonomické zájmy naší země.

BIS zjistila, že někteří poskytovatelé zdravotní péče využívali slabých míst systému, a poškozovali tak stát. Podle BIS o tom státní orgány věděly, ale tolerovaly to v zájmu udržení finanční stability systému.

Lobbisté se činili loni i v energetice, kdy lobbovali proti plánovaným klíčovým infrastrukturním projektům.

Ve zprávě se kontrarozvědka zmiňuje o korupci při zadávání veřejných zakázek. Podle ní se ale nejednalo o podplácení v nejvyšším vedení společností.

„Organizátoři byli obvykle na úrovni středního managementu nebo ve vedení dceřiných společností,“ uvedli zpravodajci. Právě tyto pozice podle BIS nebývají dostatečnou kontrolou, a proto je někdy prostor pro korupci i několik let.

Příznivci tradičního extremismu - krajní pravice i levice - jsou v Česku podle BIS v útlumu. Jejich počty se snižují a nedaří se jim oslovovat mladou generaci. Jejich „nápady“ ale přebírají pragmatici, kteří sledují vlastní cíle. Rizikem je podle zpravodajců proruská a protiunijní orientace této skupiny lidí.

V souvislosti s extremismem zpráva popisuje i přerod hnutí, které v návaznosti na migrační krizi vystupovalo proti islámu, v „protivládní“ hnutí. Důsledkem nízkého počtu migrantů proudících do Evropy v současné době české občany protiimigrační rétorika neoslovuje, a tak se tito lidé zaměřili na jiná témata. Podle zpravodajců se jedná o témata vzbuzující emocionální reakce veřejnosti, jejichž prostřednictvím by se mohli zviditelnit a získat co nejširší podporu. BIS žádné hnutí nejmenuje.