Hlavní obsah

Rusko zpřísnilo zákonem tresty za šíření falešných zpráv

Moskva

Ruská Státní duma, dolní komora parlamentu, ve středu ve druhém čtení schválila novelu zákona, která stanoví přísnější postihy za šíření falešných zpráv. Podle kritiků může být opatření zneužito jako prostředek cenzury. Zákon musí ještě potvrdit horní komora parlamentu a podepsat prezident, informovala agentura DPA.

Foto: Archiv, Právo

Ilustrační foto

Článek

Zákon bude trestat "falešné společensky významné informace, které jsou šířeny jako skutečnost" a které mohou představovat "riziko pro bezpečnost" státu či "vést k rozsáhlým nepokojům".

Postih za šíření falešných zpráv hrozí oficiálně registrovaným médiím již nyní. Podle deníku Moskovskij komsomolec má být současná novela především prostředkem pro zásahy proti internetovým platformám. V závislosti na závažnosti případu budou nyní hrozit pokuty od 30 000 do 1,5 milionu rublů (od 10 300 do 515 000 korun). Novela nicméně umožňuje sdělovacím prostředkům vyhnout se trestu tím, že svou "chybu opraví" ve stanoveném časovém období.

Dohlížet bude cenzurní úřad Roskomnadzor

Dohled nad dodržováním schváleného zákona bude mít na starosti cenzurní úřad Roskomnadzor, který může vydat příkaz k zablokování internetových stránek a smazání sporného obsahu. Na něm také bude, aby posoudil, zda je mediální obsah z právního hlediska závadný, či nikoliv.

Lidskoprávní organizace si již léta stěžují na sílící omezování svobody projevu v Rusku. Nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF) na Twitteru zákon označila za "ještě větší cenzuru". "Úřady nyní budou blokovat webové stránky a účty na sociálních sítích bez jakékoliv formy soudního procesu," řekl bývalý poslanec a současný představitel opozice Vladimir Ryžkov.

V Dumě prošel druhým čtením také zákon, který několikanásobně zvyšuje tresty za vyjádření hanobící ruské státní symboly a instituce. Napříště bude za tento čin hrozit peněžitý trest ve výši až 300 000 rublů (103 000 korun) či 15 dní odnětí svobody.

Rusko už řadu let posiluje úřední kontrolu internetu, zásahy státu jsou častější zejména po roce 2014, kdy se prudce zhoršily vztahy Moskvy se Západem kvůli anexi ukrajinského Krymu. Internetová média, sociální sítě, poštovní servery a účty blogerů jsou povinny půl roku uchovávat obsah pro případnou státní kontrolu, kterou nemohou odmítnout.

Zákon o "svrchovaném internetu"

Státní duma v únoru v prvním čtení schválila kontroverzní návrh zákona o "svrchovaném internetu", který má domácím uživatelům zajistit komunikaci i v případě odpojení od velkých zahraničních serverů. Podle kritiků novela posílí úřední kontrolu internetového provozu a usnadní blokování obsahu označeného za nežádoucí.

Mnoho Rusů se v důsledku schvalovaných zákonů obává digitální izolace země a především cenzury. V Moskvě se 10. března uskuteční demonstrace za svobodu internetu. Organizátoři doufají v účast alespoň 10 000 demonstrantů.

Výběr článků

Načítám