Hlavní obsah

Těžba bitcoinů na Islandu spotřebuje více energie než domácnosti

Keflavík

Na Islandu se v letošním roce spotřebuje více energie na tzv. těžbu bitcoinů a dalších virtuálních měn, než kolik spotřebují domácnosti. Na provoz počítačů, které vytvářejí bitcoiny a další virtuální měny, je jí potřeba obrovské množství i kvůli tomu, že si na ostrově s množstvím obnovitelných zdrojů energie vytvořila svoji základnu řada firem zaměřených na virtuální měny, píše agentura AP.

Foto: ČTK/AP

Ilustrační foto

Článek

Relativně náhlý růst nového odvětví již přiměl i zákonodárce Smáriho McCarghy z islandské pirátské strany navrhnout zdanění zisku bitcoinových těžařů. Iniciativu zřejmě přivítají Islanďané, kteří jsou vůči spekulativním finančním aktivitám skeptičtí po katastrofální bankovní krizi v roce 2008.

Jedním z hlavních mezinárodních center pro těžbu bitcoinů se v posledních měsících stalo poklidné pobřežní město Keflavík v opuštěné jižní části ostrova. Těžaře láká hlavně místní chladné počasí, které lze využít pro chlazení počítačových serverů, a příznivé ceny elektřiny díky její výrobě z geotermálních a vodních elektráren.

Manažer elektrárenské firmy Hitaveita Sudurnesja Jóhann Snorri Sigurbergsson uvádí, že těžba virtuálních měn zdvojnásobí letos svoji spotřebu. Datová centra na těžbu bitcoinů budou podle něj potřebovat zhruba 840 gigawatthodin elektřiny, zatímco domácnosti zhruba 700 gigawatthodin. Island má kolem 340 000 obyvatel.

Těží se pomocí speciálního softwaru

Pro těžbu kryptoměn je potřeba mít relativně výkonný počítač, do kterého se nainstaluje speciální software. Ten pak počítá předem nastavené výpočty, jejich výsledkem je zisk virtuálních mincí. Za ty je pak možné nakupovat prakticky cokoliv.

Například těžba nejpopulárnějších bitcoinů je již tak energeticky náročná, že v domácích podmínkách to prakticky není možné.

Bitcoiny a další virtuální měny

Virtuálních měn existuje mnoho. Jednou z nejstarších a aktuálně nejpopulárnějších jsou tzv. bitcoiny. Ty vznikly už v roce 2009, větší popularitě se ale těší v posledních letech. Tato měna byla vytvořena tak, aby se nedala ovlivňovat žádnou vládou ani centrální bankou.

Kybernetické mince „razí“ síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové mince stabilním, ale stále klesajícím tempem. Počet mincí v oběhu má dosáhnout nakonec 21 milionů, což má být kolem roku 2140.

Bitcoiny a další kryptoměny se těší velké popularitě především coby prostředek pro investici. Kurzy však často kolísají. Evropský bankovní úřad kvůli tomu dokonce varoval spotřebitele, že neregulované virtuální měny představují velké riziko. Jejich vklady totiž nejsou nijak chráněny. [celá zpráva]

Bitcoiny a další kryptoměny se uchovávají ve speciálních virtuálních peněženkách. Více se o této problematice dozvíte v našem dřívějším článku. [celá zpráva]

Související témata:

Výběr článků

Načítám