Článek
Podle Jourové je výsledek pozitivní zprávou. První hodnocení v roce 2016 totiž ukázalo, že odstraňováno je 28 procent nenávistných projevů, loni to bylo 59 procent. Při vyhledávání nenávistných projevů s komisí a firmami spolupracují organizace občanské společnosti.
Nynější monitoring ukázal, že v České republice je odstraňováno skoro 55 procent nenávistných projevů, o rok dříve to bylo 46 procent.
„Mažou se vzkazy o zabíjení, výzvy k fyzickému násilí, výhrůžky, které by mohly inspirovat ostatní lidi,” vypočetla komisařka, jakých projevů nenávisti se postup internetových společností týká. Jourová novinářům řekla, že stoprocentní odstraňování nahlášených příspěvků by ani nevítala.
„Tam je skutečně spousta případů, které jsou okrajové nebo které si zaslouží zůstat, protože chráníme svobodu slova,” upozornila. S přístupem firem je spokojená. „Budeme muset pokračovat. Věc, která není tlačena tvrdou regulací, bude vyžadovat setrvalý tlak ze strany komise i členských států,” myslí si.
Kodex chování brojí proti nenávisti
Facebook, Twitter, YouTube a Microsoft se v květnu 2016 prostřednictvím kodexu chování dobrovolně zavázaly potírat šíření nenávistného obsahu v Evropě. Ke kodexu se přidal také Instagram a nyní i síť známá jako Google+, oznámila novinářům eurokomisařka. Podle ní končí doba, kdy nové internetové firmy mohly růst a podnikat zcela bez kontroly. „Nastal čas vyrovnat moc a odpovědnost internetových gigantů,” uvedla na tiskové konferenci.
Aby se podobnými projevy ve svých aplikacích mohly firmy lépe zabývat, nabírají už podle Jourové nové lidi. Například Facebook rozšířil svůj tým o 3000 pracovníků, kteří nenávistné projevy prověřují a řeší.
Kodex chování doplňuje právní předpisy pro boj proti rasismu a xenofobii, které stanoví, že pachatelé trestných činů spočívajících v nenávistných projevech, ať už spáchaných na síti, nebo mimo ni, musí být účinným způsobem stíháni. Průměrně pětinu případů nahlášených společnostem nahlásily nevládní organizace, které se na prověřování podílejí, také policii nebo státnímu zastupitelství.
Jourová, která v únoru s výsledky prověrky seznámí ministry spravedlnosti, si nadále myslí, že nejlepší cestou řešení problému je dobrovolný kodex pro internetové firmy. „Komise chystá regulaci v oblasti terorismu, protože tam je potřeba mít naprostou jistotu, že v on-line prostoru nebude pro komunikaci teroristů jednoduchá cesta, že nebude šíření návodů na výrobu bomb a podobně,” připomněla eurokomisařka. „V oblasti, za kterou jsem odpovědná, která se týká extremismu a nenávistných projevů, můžu jasně prohlásit, že nemám v plánu přijít s tvrdou regulací, jako je v Německu,” dodala.
Na jaře také Evropská komise přijde s návrhy, zda a jak řešit širší problematiku dezinformací a falešných zpráv na internetu. Jourová ale ani v této oblasti nečeká snahu o přísnou regulaci, mohlo by podle ní hrozit „přílišné sešněrování” internetu.