Článek
Podle databáze aktivistů za digitální práva jednotlivce z hnutí Access Now vypnuly vlády 13 afrických států od roku 2016 internetové připojení ve svých zemích v 21 případech, a to především u příležitosti voleb či protestů. V předešlých dvou letech přitom aktivisté zaznamenali takových případů jen sedm.
Podle organizace za lidská práva Internet bez hranic (Internet Without Borders) je zamezení přístupu k internetové síti porušením mezinárodního práva a rezoluce OSN z roku 2016, která stvrzuje, že „stejná práva jednotlivce musí být zajištěna offline i online”. Podle každoroční zprávy amerického institutu Freedom House přitom svoboda pohybu na internetu byla do roku 2016 celosvětově porušována nepřetržitě už šest let.
„Afrika se stává novou testovací půdou pro autoritářské praktiky online,” okomentoval situaci François Patuel z lidskoprávní organizace Amnesty International.
Výpadky už od roku 2011
„Výpadky internetu” mají v Africe kořeny v roce 2011, kdy během takzvaného arabského jara vůdci Egypta, Tuniska a Libye převzali kontrolu nad internetem ve snaze potlačit protivládní demonstrace. Africké vlády však nyní využívají i jiné metody, prostřednictvím kterých se snaží zpomalit webové stránky, jako jsou Facebook, Twitter nebo komunikační aplikaci WhatsApp.
Omezení internetu zasáhlo v minulosti i uživatele v Togu, Kongu, Gabonu nebo Gambii. Zásahy vlády do online procesů přitom můžou mít negativní dopad i na africký ekonomický růst. Podle agentury Reuters přišel region subsaharské Afriky v roce 2015 kvůli výpadkům internetového připojení zhruba o 237 miliónů dolarů (přibližně pět miliard korun).