Článek
Ruské finanční instituce kryptoměny nejprve považovaly stejně jako jiné typy peněz, které nevydávají státy, za nelegální. Říkaly o nich, že mohou být použity k praní špinavých peněz.
Později vzkvétající globální trh s kryptoměnami akceptovaly. Chtěly buď kontrolovat jejich obrat, nebo jim omezit přístup na klasický peněžní trh.
Podle Švecova centrální banka nemůže jen přihlížet a zpřístupnit tak pochybné finanční nástroje drobným investorům, jako jsou domácnosti. Banka si prý všímá, že zájem o kryptoměny roste, protože jejich nákup slibuje vysoké výnosy. Takové investice s sebou podle Švecova ale nesou příliš vysoká rizika.
Nejznámější kryptoměna bitcoin se aktuálně prodává za 4807 amerických dolarů (zhruba 106 000 Kč). Při svém vzniku v roce 2010 stál bitcoin méně než jeden dolar.
Tvrdý postoj Číny
Tvrdý postoj k bitcoinu zaujala čínská vláda. V polovině září nařídila některým kryptoměnovým burzám zastavit obchodování. Naopak japonská vláda v dubnu uznala bitcoin za zákonné platidlo. Evropská centrální banka již také chystá regulaci kryptoměn.
Bitcoiny se těší velké popularitě především coby prostředek pro investici. Kurzy však často kolísají. Evropský bankovní úřad kvůli tomu dokonce varoval spotřebitele, že neregulované virtuální měny představují velké riziko. Jejich vklady totiž nejsou nijak chráněny. [celá zpráva]
Virtuální měna bitcoin vznikla v roce 2009, větší popularitě se ale těší v posledních letech. Vytvořena byla tak, aby se nedala ovlivňovat žádnou vládou ani centrální bankou.
Kybernetické mince „razí“ síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové mince stabilním, ale stále klesajícím tempem. Počet mincí v oběhu má dosáhnout nakonec 21 miliónů, což má být kolem roku 2140.