Článek
„Když se vyšetřuje zneužití dítěte, zpovědník se řídí přísnými pravidly, aby neukázal žádný předsudek vůči jakékoliv osobě v případu,“ vysvětlují stránky seeker.com. Proto se nejčastěji dotazuje jednoduchými otevřenými otázkami typu: „A potom se stalo co?“
Ani ten největší profesionál však není schopen uhlídat řeč svého těla nebo výraz tváře, které mohou dítěti prozradit, co si o něm myslí. „Pokud člověk působí příliš autoritativně, dítě se může zdráhat něco mu sdělit,“ pokračuje web.
Cindy Bethelová, forenzní psycholožka a profesorka na státní univerzitě v Mississippi, proto vytvořila program, který se může nahrát do dvou už existujících výrobků: typicky roboticky vyhlížejícího Naa od společnosti SoftBank Robotics a robota s lidskou tváří R25 od RoboKind.
„Díky programu robot provádí základní rozhovor podle protokolu, člověk mu navíc může pomáhat na dálku. Kamery a senzory jsou zabudovány přímo v robotech, takže v místnosti nemusí být další videokamery nebo mikrofony,“ pokračuje web.
První průzkumy už ukazují, že děti se robotovi svěřují přinejmenším stejně ochotně jako lidským psychologům. Autorka programu chce nyní zkoumat, jak dětské výslechy ovlivňuje pohlaví zpovědníka. Firma RoboKind už jí přislíbila výrobu ženské verze svého robota Mila.