Článek
Autoři neuvádějí pro svá tvrzení žádné důkazy, které by dosud nebyly známy. Opírají se o 26 svazků, shrnujících vyšetřování tzv. Warrenovy komise, která v letech 1963 až 1964 zkoumala okolnosti atentátu na Kennedyho.
Znáte všechny americké prezidenty? Seznam, zajímavosti a historie
Zpráva komise neobsahuje obvinění, že za atentátem stál Sovětský svaz a jeho nejvyšší představitel. Woolsey a Pacepa ale tvrdí, že závěry komise nebyly dosud správně vyloženy. „Po dekódování prokazují tyto části důkazů, že Lee Harvey Oswald měl tajnou schůzku v Mexico City se svým sovětským důstojníkem Kostinem,“ prohlašují Woolsey a Pacepa podle listů The Daily Mail a The New York Post.
Moskva si pak vše rozmyslela
Kostin, o němž se podle knihy mluví v jednom z Oswaldových dopisů, byl prý ve skutečnosti „Valerij Kostikov, identifikovaný jako důstojník třináctého oddělení první hlavní správy“ KGB. Třinácté oddělení se podle autorů zaměřovalo na vraždy v zahraničí.
Oswalda podle autorů naverbovali Sověti roku 1957, kdy působil jako příslušník amerického námořnictva v Japonsku. Prý poskytl údaje, jež umožnily sestřelení amerického špionážního letounu U-2. Woolsey ani nedávno zesnulý Pacepa nevysvětlují, jak se k nim Oswald mohl dostat, zejména když už rok před sestřelením letadla odešel do SSSR.
Přeživší z Osvětimi viní německou justici: celý život marně čekáme na spravedlnost
Woolsey a Pacepa tvrdí, že úkol zavraždit Kennedyho dostal Oswald v roce 1962 přímo od Chruščova. „Ačkoli si Oswald přál zůstat v Sovětském svazu, byl nakonec přesvědčen k návratu do USA, aby tam zavraždil prezidenta Kennedyho, jímž Chruščov pohrdal,“ píšou.
Moskva si prý ale nakonec celou akci rozmyslela. „Vůdci KGB a [země] si uvědomili, že Chruščovovy bláznivé nápady získávají jejich zemi strašlivou pověst…, (že stačí) další chybný krok horkokrevného Chruščova a může dojít k jaderné válce,“ tvrdí Woolsey a Pacepa. Oswald byl prý ale rozhodnut, že atentát provede, děj se co děj.
Podle úryvků poskytnutých médiím před vydáním knihy se Woolsey a Pacepa odvolávají zejména na dva dopisy z roku 1963. V jednom z nich Oswald žádá sovětskou ambasádu o samostatná víza do SSSR pro něj a pro jeho ženu i dcery. Ve druhém mluví o Kostinovi.
73 tragických sekund. Pilot zříceného Challengeru byl zřejmě při vědomí do poslední chvíle
První z těchto dopisů vykládají autoři knihy jako důkaz, že Oswald chtěl dostat do SSSR nejdříve svou rodinu a po atentátu dorazit za ní. Zmínka o Kostinovi je pro autory důkazem, že Oswald udržoval kontakt s těmi členy KGB, kteří organizovali vraždy v zahraničí. Důkaz, že vraždu organizovala přímo KGB, to ale není.