Článek
Na počátku roku 1939 zahájil Sovětský svaz sérii jednání s Velkou Británií, Francií, Polskem a Rumunskem o spojenectví proti nacistickému Německu. Ta však selhala, neboť SSSR žádal, aby Polsko a Rumunsko umožnily průchod sovětských vojsk přes svá území. Konkrétně Poláci měli strach z reakce nacistů a také z toho, že by tam Rusové už zůstali.
Pakt o neútočení
Neúspěšný výsledek jednání přivedl 23. srpna Sovětský svaz k uzavření smlouvy o neútočení s Německem, takzvaný pakt Ribbentrop-Molotov.
Molotov podepisuje německo-sovětský pakt o neútočení. Vlevo za ním stojí Ribbentrop, vedle něj pak sovětský vůdce Stalin.
Jeho pojmenování vzniklo z příjmení dvou vyjednavačů, Hitlerova ministra zahraničních věcí Joachima von Ribbentropa a Vjačeslava Molotova, který byl lidovým komisařem (ministrem) zahraničí v stalinském Sovětském svazu.
| „Dodatečný protokol, který si přeje vláda Sovětského svazu, může být podle mého přesvědčení podstatně vyjasněn v co nejbližší době, bude-li odpovědný německý představitel státní moci v Moskvě o tom sám jednat... Proto Vám ještě jednou navrhuji, abyste mého ministra zahraničí přijal v úterý 22. srpna, nejpozději však ve středu 23. srpna... Vaše brzká odpověď by mne potěšila.“ |
|---|
| Jediný osobní dopis, který kdy Adolf Hitler napsal a poslal Josifu Stalinovi. Zdroj: Miroslav Šiška, Právo |
Smlouva obsahovala tajný protokol rozdělující sféry vlivu v severní a střední Evropě. Týden po jejím podpisu, 1. září 1939, německá vojska vtrhla ze severu, západu a jihu do Polska.
Hitler hovoří v den vypuknutí války (1. září 1939) v říšském sněmu.
Uzavření smlouvy předcházelo jednostranné německé zrušení německo-polského paktu o neútočení z 28. dubna 1939. Polsko-sovětský pakt o neútočení ale byl stále v účinnosti a Sovětský svaz jej porušil.
Rudá armáda provedla ve druhé polovině září invazi do oblasti Kresy. Sovětská vláda oznámila, že tak činí k ochraně Ukrajinců a Bělorusů, kteří žijí ve východních částech Polska, jelikož polský stát se pod náporem nacistického Německa zhroutil a není prý schopen zaručit bezpečnost vlastních občanů. Polská vláda, konfrontována s otevřením druhé fronty, nařídila urychlenou evakuaci všech jednotek do neutrálního Rumunska.
Vpád SSSR do Polska, 17. září 1939
Týden po kapitulaci Varšavy vznikla na konci září 1939 v Paříži polská exilová vláda vedená generálem Władysławem Sikorským, která se po německém vpádu do Francie v květnu 1940 přestěhovala do Londýna.
Velká sovětizace
Rudá armáda v září 1939 jednoduše překonala polský odpor, dosáhla svých operačních cílů a vzala do zajetí přibližně 230 tisíc polských vojáků. Sovětský svaz území obsazená svou armádou anektoval a v listopadu se přibližně 13,5 milionu dřívějších polských občanů žijících na anektovaném území stalo občany SSSR.
Neprodleně byla zahájena kampaň sovětizace, která zahrnovala i zmanipulované volby. Hromadné popravy a tisíce uvězněných posloužily k potlačení opozice, stovky tisíc obyvatel byly v letech 1939 až 1941 deportovány nejen na Sibiř.
Počátkem roku 1942 podepsal Sikorski v Moskvě se Stalinem dohodu a někteří z nich byli propuštěni s tím, aby znovu bojovali proti Němcům. Ovšem v dubnu 1943 – po zveřejnění zprávy o katyňském masakru polských důstojníků – Stalin dohodu odvolal.
Generál a předseda polské exilové vlády Władysław Sikorski
V okupovaném Polsku se nicméně postupně vyvinulo nejrozsáhlejší odbojové protinacistické hnutí v Němci porobené Evropě. Jeho jádrem se stal Polský podzemní stát s civilními a vojenskými strukturami, které podléhaly exilové vládě.
Povstání a poválečné změny hranic
Samotné sovětské síly okupovaly východní Polsko do léta 1941, kdy byly vytlačeny německými jednotkami postupujícími na východ v rámci Operace Barbarossa. Oblast zůstala okupována nacisty až do léta 1944, kdy ji opět obsadila Rudá armáda. Dne 1. srpna 1944 nejprve vypuklo Varšavské povstání, které chtělo osvobodit dané město pokud možno ještě před příchodem Rudé armády...
Pozdější dohody učiněné v Jaltě v únoru 1945 dovolily Sovětskému svazu připojit téměř všechna polská území obsazená v důsledku Paktu Ribbentrop-Molotov.
V předpokoji u sovětského ministra zahraničí Molotova v moskevském Kremlu označují představitelé německé delegace hranici mezi Sovětským svazem a německou říší, která byla sjednána se Stalinem. Snímek je ze září 1939.
Jako náhradu dostala Polská lidová republika přibližně polovinu území Východního Pruska a také území východně od linie Odra-Nisa. Sověti zahrnuli většinu anektovaných území do Ukrajinské a Běloruské sovětské socialistické republiky. V srpnu 1945, když už válka v Evropě nějakou dobu neprobíhala, se Sovětský svaz a Polsko dohodly na průběhu hranice.
Válečné resumé
Konec nejničivější války v Evropě nastal 8. května 1945 kapitulací Německa. Za definitivní konec celosvětového konfliktu, který dohromady měl více než 72 milionů obětí, je pak považována kapitulace Japonska 2. září, k níž došlo po svržení amerických atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki.
Civilní ztráty na životech způsobené 2. světovou válkou představují asi 47 milionů lidí (z toho asi 20 milionů zemřelo během války v důsledku hladu a nemocí). Vojenské ztráty představují asi 25 milionů včetně pěti milionů válečných zajatců.
Spojenci ztratili asi 61 milionů lidí, státy Osy 11 milionů. Co do počtu nejvíce utrpěl Sovětský svaz: 23 200 000 mrtvých. Československo ztratilo přibližně 365 tisíc lidí.
