Před 160 lety se narodil zakladatel ondřejovské hvězdárny Josef Jan Frič

„Genius loci Josefa Jana Friče je na hvězdárně dodnes. Atmosféra současné vědy propojená s tehdejším nadšením a pracovitostí, vybudováním hvězdárny a úžasným činem – odevzdání tohoto skvělého díla československému státu v roce 1928,” poznamenal tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR Pavel Suchan.

Ondřejovská hvězdárna byla založena 21. ledna 1898, disponuje mj. dvoumetrovým zrcadlovým teleskopem, Perkovým dalekohledem, což je největší dalekohled v Česku.

Na Friče zavzpomínal např. v roce 2002 nedávno zesnulý filozof Jan Sokol, jehož dědečkem byl první ředitel ondřejovské hvězdárny František Nušl.

„Ještě za svého působení v Hradci Králové se Nušl prostřednictvím svého kolegy ze studií Bohuslava Maška seznámil s o něco starším Josefem Fričem. Tak vzniklo hluboké pracovní i lidské přátelství na celý život. Také ‚strýčka' Friče jsem už zažil jen jako vážného, štíhlého starce s výrazným a trochu přísným obličejem, v černém širáku a černé peleríně jeho mladých let (volně splývající oděv bez rukávů a kapes, obvykle s průhmatem; slouží většinou jako svrchní oblečení, pokrývající ramena – pozn. red.), s bílými dlouhými vlasy, jež do naší doby vůbec nepatřily,” vyprávěl tehdy Sokol.

Frič byl podle něj energický a velkorysý člověk, pro něhož „národ” skutečně něco znamenal. Syn slavného revolucionáře a politického radikála vyrostl v pařížském exilu a domů si podle Sokola přinesl neobyčejný rozhled i podnikatelskou odvahu v nejlepším slova smyslu.

Zařídil si s bratrem na pražských Vinohradech malou továrnu na měřicí přístroje, vyráběl tzv. sacharimetry (cukroměry) pro cukrovary, barometry a časem i geodetické přístroje.

„Jelikož to dělal dobře a dovedl si vybrat vynikající spolupracovníky, podnik se také dařil, takže se Frič mohl věnovat i své zálibě – astronomii. V roce 1897 mladší bratr Jan zemřel a Frič se rozhodl, že na jeho památku vybuduje českou vědeckou hvězdárnu. Brzy vybrali poměrně odlehlé a vysoko položené místo s čistým vzduchem a začali ve třech pozorovat, měřit, fotografovat. V prkenné boudě a s jednoduchými prostředky, ale s vysokými nároky,” shrnul roku 2002 Sokol, jehož vyjádření Novinkám zprostředkoval zmíněný astronom Suchan.