Článek
Komenský přišel na svět v Moravském markrabství do rodiny člena Jednoty bratrské. Výročí narození Učitele národů, tedy 28. březen se v Česku slaví jako Den učitelů.
Přesvědčení zděděné po rodičích hrálo v životě budoucího reformátora školství výraznou roli, a to zejména po vypuknutí třicetileté války.
SPECIÁL: Bitva na Bílé hoře
Po porážce českého povstání v bitvě na Bílé hoře pobýval na panstvích svých šlechtických příznivců, roku 1628 odešel natrvalo do exilu. Hledal klid před násilně šířeným katolictvím - našel jej nejprve v polském Lešně, poté v nizozemském Amsterdamu.
Jan Amos Komenský pochopil podstatnou věc: že násilím se toho dá naučit málo a nemá to efekt, který od vzdělání vyžadoval. Učení musí být podle něj přirozené, směřovat od jednoduššího ke složitějšímu.
Komenský se ve svém životě musel vyrovnat nejen s náboženskou nesnášenlivostí, ale i osobními tragédiemi. V roce 1622 mu na mor zemřela první manželka a dva synové, je však pravdou, že ještě hůře nesl o více než tři dekády později (1656) ztrátu svého duchovního majetku - rukopisů a připravovaných tisků při požáru Lešna.
Již po uzavření Vestfálského míru roku 1648, který zakončil třicetiletou válku, bylo zřejmé, že nadešel konec nadějí na návrat nekatolických exulantů do vlasti. S rodnou zemí se Komenský symbolicky rozloučil spisem Kšaft umírající matky Jednoty bratrské.
Zemřel 15. listopadu 1670 v Amsterdamu. Pohřben je též v Nizozemsku, v Naardenu, kde má muzeum.
Člověk své doby a mravní vzor
Po Komenském, absolventu univerzity v německém Heidelbergu, zůstalo dodnes určitým způsobem živé filozofické a hlavně pedagogické dílo, které předběhlo dobu. Mimo jiné prosazoval přirozenou výchovu a důležitost vyučování i v mateřském jazyce, žáci také podle jeho názoru měli v látce postupovat od lehčího ke složitějšímu.
Podle Tomáše Havelky z Filosofického ústavu Akademie věd ČR si je ale třeba uvědomit, že J. A. Komenský žil ve specifické době 17. století, stále ležící v hluboké víře v Boží sílu.
„Vzpomeňme jen na jeho řešení útěku z labyrintu světa: jen Boží pomocí podmiňoval veškeré myšlení, vzdělání i vědu. Není proto jednoduché a asi ani úplně rozumné podsouvat mu tak velikou míru prorockých schopností, aby byly jeho myšlenky, zbavené ovšem nutně teologického plánu, platné i v naší sekulární společnosti. I jeho tak ceněná pedagogika stála pevně v tomto teologicko-intelektuálním konceptu. Pokud tuto vrstvu odstraníme, pak už necitujeme původního, ale přepracovaného Komenského: vlastně projektovaného, komemorovaného, ikonického, takového, jakého jsme chtěli ukázat na výstavě J.A.K.: Komenský v kulturách vzpomínání,” upozornil pro Novinky.
Dodal ale, že jeho život sám je příkladem, ze kterého lze vzít mnohá poučení. „Je vzorem silné osobnosti, která neklesá poražena při neúspěchu nebo potížích, a to i velmi vážných, zasahujících soukromí, existenci i sám život. I po dalším pomyslném sražení na kolena byl schopen najít novou sílu, a přestože i on podléhal skepsi, dokázal opakovaně nalézt nové cíle a tím i novou sílu,” vysvětlil Havelka.
„A nejen to: příkladem nám může být vysoká mravnost, kterou se sám snažil naplňovat a totéž požadoval i po každém včetně veřejných činitelů. Vzorem jsou jistě i jeho myšlenky o vzájemné dohodě a společném konsensu,” poznamenal tento český komeniolog.
Škola hrou neznamená jen zábavu
Dodnes známá jsou např. Komenského díla Labyrint světa a ráj srdce nebo Orbis Pictus, v němž uplatnil zásadu Škola hrou (Schola Ludus). To však neznamená výuku nějakou čistě jen hravou formou, nýbrž představu, že dramatickým vystoupením lze rozvíjet osobnost žáka a vzdělávat jej.
Podle Havelky jde celkově o tlumočení myslitelových názorů na reformovanou podobu školní výuky: „Škola sama má být místo příjemné, vábící uvnitř i vně oči.“
K myšlence změnit koncepci dosavadní pedagogiky ho vedly vlastní rané zkušenosti s dobovým školstvím. Podle Havelky si uvědomil problémy i proto, že šel do školy ve vyšším věku, než bylo tehdy obvyklé.
„Pochopil podstatnou věc: že násilím se toho dá naučit málo a nemá to efekt, který od vzdělání vyžadoval. Učení musí být podle něj přirozené, směřovat od jednoduššího ke složitějšímu, v každém stupni vzdělání se má prohlubovat to, co se v jednodušší podobě probíralo dříve. Velký důraz kladl na to, aby učení probíhalo příjemně a hravě. Výuka má být proto i synestetická: proto doporučoval obrazové, vizuální doplňky, nelze-li získat přímou zkušenost s popisovaným jevem,” objasnil odborník.
„Celá škola měla být místo, kam se žáci nebudou bát chodit. Vyučovat se mělo podle zásady snadno, mile, příjemně. Součástí takové hravé výuky bylo už v Komenského době i školní divadlo, a proto je výraz ‚škola hrou‘ také přímým připomenutím jeho dramatizace jazykové učebnice Janua lingvarum (Brána jazyků otevřená), kterou jako školní představení zorganizoval pod názvem Schola ludus v Blatném Potoku,” pokračoval Havelka. Šlo nicméně zároveň o poměrně náročné vyučování na jevišti v latině.
Poslední Moravané, úpění pod jhem aneb Mýty o Bílé hoře
Komenský rovněž ve svém stěžejním díle Obecné porady o nápravě věcí lidských představuje sedm oblastí vlivu (rodina či politika), které, jsou-li spravovány řádně, mohou podle dřívějšího vyjádření odborníků z Univerzity Hradec Králové proměnit společnost a uzdravit celý národ.
Celý svět čte Komenského
Jak informovala Akademie věd, nyní se koná nepřetržité online čtení z díla Jana Amose Komenského. Čtyřiadvacet hodin trvající iniciativu - od sobotní do nedělní půlnoci - podporují svým čtením akademici i nadšenci z celého světa.
Každých následujících 15 minut štafetu přebírají další čtenáři od Německa, Polska, Nizozemska, Maďarska a Velké Británie přes Spojené státy, Japonsko, Kolumbii až po Rusko či Izrael. Mezi účastníky jsou převážně zástupci univerzit, akademických institucí, muzeí, ale také učitelé a studenti z pěti kontinentů. Jenom v Česku se kromě Prahy čte z Brna, Olomouce, Ostravy, Pardubic, Uherského Brodu či Přerova.
„Na úvod jsme vybrali úryvek z Panegersie neboli Všeobecného probuzení, v němž se Komenský obrací na občany celého světa,“ uvedl komeniolog Vladimír Urbánek z Filosofického ústavu AV ČR, který spolu s kolegy z Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku toto čtení organizuje.
Génius, kterého nám mohou závidět. Češi připomenou ve světě výročí Komenského
Vedle češtiny a latiny, které byly Komenskému vlastní, zaznívá řada dalších jazyků - včetně angličtiny, japonštiny, esperanta nebo i kašubštiny. Cituje se z filozofických a didaktických děl jako Labyrint světa a ráj srdce, Didactica Magna, Informatorium školy mateřské, z učebnice Orbis sensualium pictus nebo z všenápravných děl Via Lucis a Obecná porada o nápravě věcí lidských.
Akce je po celou dobu streamována na youtube kanálu Comenius.