Britská královna Alžběta II.: Nejdéle vládnoucí žena v dějinách

Alžběta II., celým jménem Elizabeth Alexandra Mary, se narodila 21. dubna roku 1926 v Londýně. Jejími rodiči byli vévoda z Yorku Albert (pozdější král Jiří VI.) a Elizabeth Angela Marguerite Bowes-Lyon (později titulovaná Alžběta, královna-matka).

Na svět přišla císařským řezem, čtyři roky nato se narodila její sestra Margaret (1930–2002). Alžběta II. byla také nejvyšší představitelkou anglikánské církve a ochránkyní víry.

Patnáctku nezávislých států označovaných jako Commonwealth realm, v jejichž čele formálně stála na konci své vlády, tvořily Antigua a Barbuda, Austrálie, Bahamy, Belize, Grenada, Jamajka, Kanada, Nový Zéland, Papua-Nová Guinea, Svatý Kryštof a Nevis, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny, Šalomounovy ostrovy, Tuvalu a Spojené království Velké Británie a Severního Irska. V roce 2021 ji o pozici připravil Barbados svým přechodem na republiku.

Když se narodila, k budoucnosti na trůně nesměřovala. Monarchii vládl její dědeček Jiří V. a následníkem trůnu byl Alžbětin strýc David – pozdější král Eduard VIII. Když abdikoval, aby se mohl oženit s dvakrát rozvedenou Wallis Simpsonovou, králem se stal Alžbětin otec. Začal využívat vladařské jméno Jiří VI., Alžběta se stala v deseti letech následnicí trůnu.

Kdyby se poté jejím rodičům narodil syn, postavil by se v nástupnické linii před Alžbětu. Tehdy ještě byli upřednostňování chlapci v pořadí svého narození před dívkami.

Britskou královnou se stala po smrti svého otce Jiřího VI. 6. února 1952. Zprávu o jeho úmrtí dostala v Keni, kde právě pobývala na cestě po zemích Commonwealthu. Po návratu do Londýna musela čekat v letadle, než ji přinesou černé šaty, aby v nich mohla vyjít ven. Od té doby vždy cestovala s vhodným smutečním oděvem.

Po pečlivých přípravách byla korunována 2. června 1953 ve Westminsterském opatství. Na trůnu překonala několik rekordů. Byla nejdéle vládnoucím anglickým či britským monarchou. Zároveň žádná žena na světě nestála v čele země tak dlouho jako Alžběta II. – 70,5 roku.

V délce vlády ve zdokumentovaných dějinách ji předčil jen francouzský král Ludvík XIV. Vládl 72 let, na trůn však nastoupil v roce 1643 v pěti letech a skutečnou vládu si začal nárokovat až o 18 let později.

Jako panovnice to již od začátku neměla jednoduché. Musela čelit procesu dekolonizace a vypořádat se se změnami uvnitř Společenství národů, v roce 1956 její země utrpěla těžkou ránu v Suezské krizi.

Její vládu stále symbolicky připomíná londýnské metro. V roce 1977 oslavila 25. výročí vlády – stříbrné jubileum. Zároveň měla být otevřena linka Jubilee (v češtině „jubileum“), která je na mapě zobrazena stříbrnou barvou. Kvůli zdržení však byla uvedena do provozu až o dva roky později.

V květnu 2022 zahájila provoz londýnská příměstská železniční linka Elisabeth Line. Královna ji slavnostně otevřela jako součást oslavy platinového jubilea – 70. výročí od svého nástupu na trůn. Kvůli svému pokročilému věku se již na veřejnosti objevovala méně, obtížně se pohybovala. Řadu úkolů za postupně přebíral syn Karel. K abdikaci však nesáhla.

S manželem Philipem, o pět let starším princem řeckým a dánským, se poprvé setkala v roce 1934. Přibližně ve svých třinácti letech se zamilovala, začali si psát dopisy. V červenci 1947 bylo veřejně oznámeno jejich zasnoubení. Vzali se 20. listopadu 1947.

Philip se vzdal svých šlechtických titulů a obdržel hodnost královského prince a vévody z Edinburghu. Jejich sňatek se nevyhnul kritice. Philip byl jiného vyznání, neměl moc peněz a některé jeho sestry se vdaly za německé šlechtice s vazbou na nacistické hnutí.

Alžběta II. byla nejen panovnicí, ale také matkou, babičkou a prababičkou. Měla početnou rodinu. S Philipem se jí narodily čtyři děti – Charles (Karel), Anne, Andrew a Edward. Zůstali svoji 73,5 roku, než v dubnu 2021 Philip ve věku 99 let zemřel.

Mezi nejsledovanější potomky Alžběty patřili její vnuci William a Harry. William se oženil se spolužačkou Kate Middletonovou, s níž má tři děti. Společně byli nejoblíbenějšími členy královské rodiny.

V následnické linii trůnu patřilo Williamovi druhé místo za svým otcem, královniným synem Karlem. Po Williamovi stojí v pořadí všechny jeho děti počínaje princem Georgem, který se narodil v roce 2013. Nástup Karla na trůn znamenal pro Williama novou pozici následníka trůnu.

Harry si vzal americkou herečku Meghan Markle. Mají spolu syna a dceru. Rozhodli se však, že chtějí žít mimo královskou rodinu a po svém, na začátku roku 2020 se odstěhovali do Spojených států amerických. Někteří Britové Meghan nemůžou přijít na jméno, jiní ji naopak obdivují za její odvahu neplnit královské povinnosti a žít moderní, samostatný život.

Nepředpokládalo se, že by kníže z Walesu Charles (tehdejší Karlův titul) ustoupil z následnictví. V roce 2018 byl potvrzen jako budoucí hlava Commonwealthu, sdružení Spojeného království a několika desítek jeho dominií a dřívějších kolonií.

Když Alžběta II. zemřela 8. září 2022 na svém oblíbeném skotském zámku Balmoral, Karel nastoupil na trůn. Zvolil si vladařské jméno Karel III. Navzdory zdravotním problémům představovala zpráva u panovničině odchodu překvapení. Jen o dva dny dříve na Balmoralu přivítala Liz Trussovou a pověřila ji vedením vlády. Během 70 let na trůně Alžběta II. zažila patnáct britských premiérů.

Alžběta II. pocházela z dynastie Winsdorů, jejímž zakladatelem byl její dědeček král Jiří V., který tak svůj rod nazval roku 1917. Původně se jednalo o sasko-kobursko-gothajsko-hannoverskou dynastii, protože šlo o potomky královny Viktorie a Alberta Sasko-Koburského.

Ke změně jména na Winsdory došlo, protože původní název zněl příliš německy, což v období první světové války nebylo pro Brity moc výhodné. Windsor se stalo příjmením všech potomků královny Viktorie, kteří sídlili ve Spojeném království, vyjma žen, které se do rodin přivdaly.

V důsledku událostí a politických změn během první světové války a po ní byla řada evropských monarchů zbavena trůnů krále či císaře. Tak se stalo i s bratrancem Jiřího V., ruským carem Mikulášem II., který byl v roce 1917 sesazen a roku 1918 s celou rodinou bolševiky zavražděn. Nemalou část monarchů (Rakousko, Německo, Řecko a Španělsko) sesadily revoluční změny v důsledku první světové války z trůnu.

Roku 1960 byl název Windsorské dynastie pozměněn podle jména manžela Alžběty II. prince Philipa na Mountbatten-Windsor pro vzdálenější potomky s tím, že královna sama a její přímí potomci si podrží příjmení Windsor.

Jako malá navštěvovala dívčí školu, která byla otevřena kvůli ní. Tam se učila umění přednášek, jízdě na koni, vaření a péči o děti. Také absolvovala soukromou výuku britských dějin, ústavního práva, anglikánské víry a cizích jazyků.

V únoru 1945 (v necelých 19 letech) se připojila k ženskému pomocnému sboru jako nižší důstojnice Alžběta Windsorová a cvičila se v řízení a údržbě vojenských nákladních vozidel.

Přestože byla populární, ne všichni ji milovali. V červnu 1981 při oficiálních oslavách jejích narozenin psychicky labilní mladík vyskočil z davu a šestkrát na vystřelil královnu, která právě jela kolem na koni. Náboje ale byly slepé a Alžběta II. pokračovala v jízdě.

O rok později do její ložnice v Buckinghamském paláci vnikl cizí muž. Zůstala klidná a asi deset minut do příjezdu policie s ním mluvila.

Královna těžce nesla rozvody svých tří dětí. Takto skončily svatby Andrewa, Anne a nakonec i Karla. Další rána přišla roku 1997, kdy její snacha Diana, matka princů Williama a Harryho, zemřela v Paříži při autonehodě.

Windsorský hrad byl v té době také poničen požárem a monarchie čelila kritice. Situace se uklidnila, když Alžběta II. veřejně promluvila po smrti kněžny Diany. Ke zlepšení vnímání monarchie obyvateli také přispělo, že se Alžběta dál vystupovala důstojně, i když v její rodině probíhaly emoční bouře.

Skandální bylo v roce 2017 odhalení tzv. Paradise Papers, které odhalily tajné investice bohatých lidí a daňové úniky a ve kterých figurovala Alžběta i její syn Karel III. Syn Alžběty II. Andrew byl zapleten do sexuální aféry pedofilního miliardáře Jeffreyho Epsteina.

Británií také zmítala otázka vystoupení z Evropské unie, pro které se vžil pojem brexit. Alžběta II. se však do politického dění sama nezapojovala, z vlastního rozhodnutí ani nechodila k volbám. Pevně se držela tradice každotýdenního setkání s předsedou vlády a rozhovorem o chodu země. Kvůli pandemii koronaviru a poté i zhoršenému zdravotnímu stavu na sklonku vlády audience přešly do virtuálního prostředí.

Osobě královny Alžběty II. se věnovala řada knih, filmů a seriálů. Jednou z knih je například Alžběta II. – Pracující žena, kterou napsala Anastázie Harrisová. Dílo královnu popisuje jako ženu, která odmítala pozlátko, ale musela se nechat zavřít do zlaté klece a začít se chovat důstojně.

V letech 2016–2018 byl natočen koprodukční britsko-americký historický televizní seriál The Crown (Koruna), který zachycoval její život. V hlavní roli se vystřídaly herečky Claire Foyová a Olivia Colmanová.