Článek
Se sametovou revolucí a s dobou, která jí předcházela, je spojováno mnoho umělců, a to pozitivně i negativně. Mnozí z nich nemohli kvůli komunistickému režimu vystupovat, jiní ale s ním ale souhlasili a díky tomu mohli dál budovat kariéry. Mezi popové hvězdy oné doby patřil i Karel Gott, který se roku 1977 stal tváří Anticharty, jejíž znění předčítal v Divadle hudby, a roku 1985 od Gustava Husáka převzal titul národní umělec. 17. listopadu 1989 ale otočil.
Když se události daly do pohybu a schylovalo se k pádu komunistického režimu, byl Václavem Havlem požádán, aby s Karlem Krylem zazpíval českou hymnu. Stalo se tak 4. prosince 1989 na balkoně nakladatelství Melantrich a bylo to symbolem odpuštění a spojení národa - spojili se popstar normalizace a hvězda disidentského protestsongu... Kryl si údajně později vyčítal, že s Gottem hymnu zazpíval.
Letos zpěvák Karel Gott zemřel. V 80 letech podlehl akutní leukémii. Karel Kryl zemřel už v roce 1994, v nedožitých padesáti letech, a sice na náhlé srdeční selhání.
SPECIÁL: Karel Gott - život a dílo
Sametová revoluce
17. listopadu 1989 se konala povolená demonstrace Socialistického svazu mládeže k 50. výročí uzavření českých vysokých škol nacisty. Po jejím oficiálním ukončení se velká část demonstrantů vydala na pochod do centra města, aby projevila nesouhlas s tehdejším komunistickým režimem. Demonstranti vyvolávali i dnes už slavná hesla, například „Jakeše do koše“.
Policie demonstranty postupně uvěznila na Národní třídě a v přilehlých ulicích a surově je zbila, což odstartovalo tzv. sametovou revoluci, což bylo období politických změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu. Sametovou revolucí je tento čas nazýván proto, že kromě událostí právě ze 17. listopadu nebyla revoluce provázena násilím a během státního převratu nikdo neumřel. Nezávislá lékařská komise nicméně uvedla, že 17. listopadu bylo zraněno 568 lidí.
Medailon Karla Gotta
