Výpovědi z bytu se nájemce může bránit žalobou

Základním předpokladem úspěšné obrany nájemce proti výpovědi z nájmu bytu je podle právníků seznámení se s výpovědí a jejím obsahem. Nepřebírání písemností doručovaných pronajímatelem, případně jejich výslovné odmítání, většinou není ku prospěchu nájemce, ale naopak k jeho škodě.

„Výpověď z nájmu bytu, kterou si nájemce odmítl převzít, se podle zákona považuje za doručenou. Stejně tak výpověď z nájmu bytu zaslaná prostřednictvím poštovní zásilky, kterou si nájemce prostě nevyzvedl, se považuje za doručenou třetím dnem od odeslání adresátovi,“ upozorňuje vedoucí právního oddělení dTestu Lukáš Zelený.

Nájemce má po doručení výpovědi z nájmu bytu dva měsíce na to, aby proti ní případně vznesl námitky vůči pronajímateli a také podal u soudu žalobu o přezkoumání oprávněnosti výpovědi. Žaloba musí obsahovat všechny důvody, pro které nájemce považuje podanou výpověď za neoprávněnou. Námitky se musí týkat důvodu výpovědi, jehož uvedení ve výpovědi je podmínkou její platnosti.

„Nájemce může například namítat, že pronajímatel nepotřebuje byt pro své příbuzné, protože má k dispozici ještě další nepronajímané byty,“ uvádí Zelený jako typický příklad.

Pokud nájemce vznese řádné námitky a podá žalobu o přezkoumání výpovědi z nájmu včas a důvodně, je na dobré cestě k tomu, aby se soud jeho námitkami věcně zabýval a v případě, že je shledá důvodnými, podané žalobě vyhověl. Pokud se tak stane, nájemní vztah i přes podanou výpověď trvá. V případě, že soud důvodům uvedeným nájemcem proti výpovědi v žalobě nevyhoví, žalobu zamítne.

Nájemce pak musí byt vyklidit a předat pronajímateli. „Nepředá-li nájemce po zániku nájmu pronajímateli vyklizený byt dobrovolně v den skončení nájmu nebo v jiném dohodnutém termínu, je pronajímatel oprávněn podat proti nájemci žalobu o vyklizení předmětného bytu,“ varuje Zelený.

Nájemce je povinen pronajímateli odevzdat byt v den, kdy nájem skončí. „Pokud se tak nestane, má pronajímatel právo na úhradu nájemného až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá,“ upozorňuje Zelený.

Nájemce musí odevzdat byt pronajímateli ve stavu, v jakém jej převzal. To se netýká opotřebení způsobeného běžným užíváním ani vad, které je povinen odstranit sám pronajímatel. Ten tudíž nemůže odmítnout převzít byt například pouze z důvodu, že není čerstvě vymalován nebo že nefunguje zdroj vytápění, jehož výměnu je povinen zajistit on sám.

Pokud nájemce provedl v bytě se souhlasem pronajímatele změny, musí uvést byt do původního stavu, pouze pokud se k tomu zavázal. To znamená, že pokud nájemce například se souhlasem pronajímatele v rámci rekonstrukce bytového jádra spojil WC a koupelnu, není povinen obě místnosti opět oddělit.

Pokud nájemce provedl v bytě změny bez souhlasu pronajímatele, je naopak povinen byt do původního stavu uvést. Výjimkou je situace, kdy pronajímatel souhlasí s převzetím bytu v upraveném stavu.

„Stává se také, že nájemce provede v bytě změny, které pronajímatel neodsouhlasil a které ve výsledku snížily hodnotu bytu. Pak má pronajímatel právo na náhradu škody, a to i v případě, že po skončení nájmu netrval na uvedení bytu do původního stavu. Smluvní strany si samozřejmě mohou vzájemná práva a povinnosti přesněji upravit dohodou,“ říká Zelený.

Přestože zákon nikomu neukládá povinnost sepisovat o vrácení bytu písemný protokol, odborníci to rozhodně doporučují. Protokol by měl obsahovat popis stavu, v jakém se byt odevzdává, údaje o stavech měřičů elektrické energie, vody a plynu, pokud jsou instalovány, a seznam odevzdávaného vybavení bytu.

Byt je ve smyslu zákona odevzdán, pokud pronajímatel převzal od bývalého nájemce klíče a pokud mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Byt se tedy má za odevzdaný i v případě, že ho nájemce pronajímateli osobně nepředá. Stačí, pokud zanechá byt prázdný, ukončí a vypořádá závazky ze smluv o dodávce energií a klíče od bytu zanechá v poštovní schránce pronajímatele.