Hlavní obsah

Všechny penzijní fondy loni vydělaly, skoro polovina ale nepřekonala inflaci

Právo, Jakub Svoboda

Všechny účastnické penzijní fondy měly loni kladné zhodnocení. Téměř polovina ale nepřekonala inflaci, která by se podle posledního odhadu ministerstva financí měla za rok 2019 pohybovat kolem 2,8 procenta. Vyplývá to z analýzy, kterou Právu poskytla společnost Freedom Financial Services.

Foto: Gabriela Krejčová, Novinky

Článek

Některé účastnické fondy loni podle ní vydělaly až 25 procent, dlouhodobě ale překonává inflaci jen polovina z nich. Během své sedmileté historie dosáhly reálného výnosu jen ve 14 případech z 28, vždy se přitom jednalo o rizikové fondy.

V roce 2018 dosáhly kladného výsledku jen dva účastnické fondy. Peníze na stáří má v účastnických nebo transformovaných fondech téměř čtyři a půl milionu lidí, z toho již více než milion v režimu účastnických fondů doplňkového penzijního spoření, které nahradilo od roku 2013 penzijní připojištění.

Účastnické fondy nabízí osm penzijních společností. Dlouhodobě vykazují zisk především dynamické fondy, jejichž portfolia často obsahují nadpoloviční podíl akcií. „Účastnické fondy z této nejvolatilnější kategorie loni smazaly ztrátu z roku 2018, přičemž jejich celkové zhodnocení za sedm let existence činí od 17,76 procenta po 76,20 procenta,“ upozorňuje investiční analytik Freedom Financial Services Robert Novoměstský.

„Dlouhodobě nejvýkonnější zástupce, Conseq globální akciový fond, je složený pouze z akcií. Všichni ostatní zástupci jsou smíšené fondy, které si řídí strategickou alokaci podle svého uvážení,“ dodává.

Loni si Conseq globální akciový fond připsal 18,96 procenta, a ČSOB Dynamický fond dokonce 24,44 procenta. Fondům hrál do karet růst akciových trhů, třeba evropské akcie loni vzrostly nejvíce od krize v roce 2009.

„Stále uvolněné měnové politiky centrálních bank, nízké požadované výnosy dluhopisů, umírnění na poli obchodních válek v závěru roku, rozumné hospodářské výsledky firem a relativně optimistický výhled pro rok 2020 táhly mnoho akciových indexů k novým maximům,“ shrnuje pro Právo portfolio manažer Consequ Jan Schiller.

Míň rizika, míň peněz

Analýza, kterou má Právo k dispozici, rozděluje fondy podle výnosově-rizikového ukazatele SRRI (Synthetic Risk and Reward Indicator). Nejbezpečnější fondy z hlediska historické volatility jsou povinně konzervativní účastnické fondy v kategorii SRRI 1. V portfoliích těchto fondů jsou pouze nástroje peněžního trhu a dluhopisy zemí OECD. Za rok 2019 vydělaly necelé jedno a půl procenta.

V SRRI druhého stupně je devět účastnických fondů. V jejich portfoliích jsou hlavně vládní dluhopisy a nástroje peněžního trhu či deriváty pro zajištění rizik. Loni vydělaly od 0,46 procenta do 4,84 procenta. „Rozdíly v celkové výkonnosti za posledních sedm let jsou ještě výraznější, a to od necelého minus jednoho procenta až po 15 procent,“ říká Novoměstský.

Fondy na úrovni SRRI 3 mívají až 40 procent akcií. Na druhou stranu jsou zde i fondy, které akciovou složku neobsahují a celou volatilitu tvoří rizikovější dluhopisy. „Tyto fondy jsou po sedmi letech v kladných číslech, rozdíly jsou ale značné: od 1,90 procenta po 21,71 procenta,“ dodal Novoměstský.

Ve skupině SRRI 4 je sedm zástupců. Portfolia těchto fondů často obsahují nadpoloviční podíl akcií. Rok 2018 byl pro všechny tyto účastnické fondy ztrátový, loni však zaznamenaly všechny solidní růst. Rozdíly v celkové výkonnosti za sedm let jsou opět výrazné, a to od 12,01 % po 37,54 %. Všechny čtyři účastnické fondy nejvolatilnější skupiny SRRI 5 pak loni vykázaly značný růst, od 15,77 procenta do 25,44 procenta.

Nejhorší z OECD

V účastnických fondech je aktuálně uloženo zhruba 60 miliard korun, v rámci třetího pilíře se jedná přibližně o 12 % veškerého majetku na penze.

Předloni nepřekonal inflaci ve výši 2,1 % žádný z tuzemských penzijních fondů a úspory na stáří se tak Čechům reálně znehodnotily. Účastnické fondy penzijních společností skončily až na dvě výjimky v záporu, průměrný výnos transformovaných fondů, které nesmí ze zákona sklouznout do prodělku, byl 0,7 %, tedy hluboko pod inflací. O moc lepší výsledek transformovaných fondů neočekávají analytici ani za rok 2019.

Podle poslední zprávy OECD je ČR nejhorší zemí ve výkonnosti třetího pilíře za pět a deset let, když jako jediná ze srovnávaných 40 zemí nepřekonala ani inflaci, upozorňuje Novoměstský.

Související témata:

Výběr článků

Načítám