Článek
„Zákon říká, že každý spotřebitel může ve 14denní lhůtě bez udání důvodu odstoupit od smlouvy uzavřené na dálku nebo mimo obchodní prostory. Zároveň ale vyjmenovává několik typových situací, kdy od smlouvy odstoupit nelze,“ upozornil vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest Lukáš Zelený.
Odstoupit podle něj není možné například od smlouvy na dodávku zboží upraveného na míru nebo pokud se jedná o hygienické potřeby prodávané v zataveném obalu, který byl rozbalen. Věci jako dioptrické brýle vyrobené na předpis či rozbalený zubní kartáček jsou totiž znovu neprodejné.
Zákon tak v odůvodněných případech poskytuje ochranu podnikatelům před lehkovážnými zákazníky, kteří si svůj nákup předem dobře nerozmyslí. Stejné pravidlo platí i pro produkty, které podléhají rychlé zkáze, jako jsou potraviny či řezané květiny.
„Setkáváme se ale i se situacemi, kdy je právo na odstoupení od smlouvy diskutabilní. Existují například různé názory na to, zda je možné vrátit rozbalená sluchátka s vyměnitelnými špunty nebo koberec, u nějž si sami zvolíte metráž,“ uvedl Zelený.
V prvním případě je nutné dobře posoudit, zda obal výrobku plní určitou hygienickou funkci a zda je možné zboží uvést do prodejeschopného stavu. U druhého případu lze vycházet z toho, zda je zboží ve zcela stejném provedení nabízeno i ostatním zákazníkům. Pokud pouze mechanicky vybíráte z nabídky obchodníka, aniž by vám byl dán prostor pro zohlednění individuálních potřeb, nejedná se o úpravu na míru.
Jiné podmínky u služeb
Vrátit není možné ani CD a DVD s hudbou, filmy nebo počítačovým sofwarem, je-li porušen jejich původní obal. Důvodem tentokrát není neprodejnost, ale ochrana autorských práv.
„Pozor také při nakupování vstupenek na různé kulturní akce nebo při závazné rezervaci ubytování. Ani v těchto případech není obchodník povinen akceptovat odstoupení zákazníka od smlouvy,“ upozornil Zelený.
Trochu jinak je tomu v případě služeb. Objedná-li si je zákazník telefonicky, přes internet nebo mimo obvyklé obchodní prostory, neměl by je obchodník začít poskytovat dříve, než uplyne zákonná 14denní lhůta pro odstoupení od smlouvy.
„Pokud by to bez zákazníkova výslovného souhlasu udělal, měl by zákazník právo odstoupit od smlouvy a žádat vrácení plné ceny i tehdy, pokud by objednaná služba byla již kompletně poskytnuta,“ vysvětlil Zelený. Vyslovením souhlasu se započetím poskytování služeb před uplynutím 14denní lhůty se kupující naopak sám zříká práva od smlouvy odstoupit.
To, že nemá zákazník právo odstoupit od smlouvy bez udání důvodu, ale neznamená, že nemůže věc reklamovat. „Do dvou let od jejího zakoupení může uplatňovat práva z vadného plnění. Primárním nárokem spotřebitele při reklamaci je ovšem bezplatná oprava, nikoli vrácení peněz,“ upozornil Zelený.
