Článek
„Zajistit hygienické podmínky, bezpečnost a ochranu zdraví při práci všem svým zaměstnancům je základní povinností každého zaměstnavatele.
Právě teplota na pracovišti patří obecně k nejdiskutovanějším tématům týkajícím se bezpečnosti práce. Posouzení, zda je práce vykonávána v teplotním riziku, se provádí měřením teploty na pracovišti za pomoci kulového teploměru,“ uvedl Jiří Kuryviál ze společnosti SSI Group.
Teplota na pracovišti patří obecně k nejdiskutovanějším tématům týkajícím se bezpečnosti práce
Přípustnou teplotu stanoví vládní nařízení
Podmínky týkající se bezpečnosti práce v horkých dnech stanovuje vládní nařízení č. 361/2007 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Součástí vládního nařízení jsou také tabulky, které dle energetického výdej, resp. fyzické zátěže zaměstnanců, definují jak pracovní třídy, tak přípustné hodnoty nastavení mikroklimatických podmínek. Zaměstnavatel své zaměstnance dle vlastního uvážení zařadí do jedné z osmi tříd.
| Třídy práce podle celkového průměrného energetického výdeje (M) vyjádřené v brutto hodnotách a ztráta tekutin za osmihodinovou směnu včetně přípustných hodnota teplot na pracovišti | ||||
|---|---|---|---|---|
| Třída práce | Druh práce | Energetický výdej M (W.m-2) | Minimální teplota (°C) | Maximální teplota (°C) |
| I | Práce vsedě s minimální celotělovou pohybovou aktivitou, kancelářské administrativní práce, kontrolní činnost v dozornách a velínech, psaní na stroji, práce s PC, laboratorní práce, sestavovaní nebo třídění drobných lehkých předmětů. | ≤ 80 | 20 | 27 |
| IIa | Práce převážně vsedě spojená s lehkou manuální prací rukou a paží, řízení osobního vozidla, a některých drážních vozidel, přesouvání lehkých břemen nebo překonávání malých odporů, automatizované strojní opracovávání a montáž malých lehkých dílců, kusová práce nástrojářů a mechaniků, pokladní. | 81 až 105 | 18 | 26 |
| IIb | Práce spojená s řízením nákladního vozidla, traktoru, autobusu, trolejbusu, tramvaje a některých drážních vozidel a práce řidičů spojená s vykládkou a nakládkou. Převažující práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou – dělnice v potravinářské výrobě, mechanici, strojní opracování a montáž středně těžkých dílců, práce na ručním lisu. Práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou spojená s přenášením břemen do 10 kg prodavači, lakýrníci, svařování, soustružení, strojové vrtání, dělník v ocelárně, valcíř hutních materiálů, tažení nebo tlačení lehkých vozíků. Práce spojená s ruční manipulací s živým břemenem, práce zdravotní sestry nebo ošetřovatelky u lůžka. | 106 až 130 | 14 | 31 |
| IIIa | Práce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin občas v předklonu nebo vkleče, chůze - údržba strojů, mechanici, obsluha koksové baterie, práce ve stavebnictví - ukládání panelů na stavbách pomocí mechanizace, skladníci s občasným přenášením břemen do 15 kg, řezníci na jatkách, zpracování masa, pekaři, malíři pokojů, operátoři poloautomatických strojů, montážní práce na montážních linkách v automobilovém průmyslu, výroba kabeláže pro automobily, obsluha válcovacích tratí v kovoprůmyslu, hutní údržba, průmyslové žehlení prádla, čištění oken, ruční úklid velkých ploch, strojní výroba v dřevozpracujícím průmyslu. | 131 až 160 | 10 | 30 |
| IIIb | Práce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin, trupu, chůze, práce ve stavebnictví při tradiční výstavbě, čištění menších odlitků sbíječkou a broušením, příprava forem na 15 až 50 kg odlitky, foukači skla při výrobě velkých kusů, obsluha gumárenských lisů, práce na lisu v kovárnách, chůze po zvlněném terénu bez zátěže, zahradnické práce a práce v zemědělství. | 161 až 200 | 10 | 26 |
| IVa | Práce spojená s rozsáhlou činností svalstva trupu, horních i dolních končetin – práce ve stavebnictví, práce s lopatou ve vzpřímené poloze, přenášení břemen o váze 25 kg, práce se sbíječkou, práce v lesnictví s jednomužnou motorovou pilou, svoz dřeva, práce v dole – chůze po rovině a v úklonu do 15°, práce ve slévárnách, čištění a broušení velkých odlitků, příprava forem pro velké odlitky, strojní kování menších kusů, plnění tlakových nádob plyny. | 201 až 250 | 10 | 24 |
| IVb | Práce spojené s rozsáhlou a intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin – práce na pracovištích hlubinných dolů – ražba, těžba, doprava, práce v lomech, práce v zemědělství s vysokým podílem ruční práce, strojní kování větších kusů. | 251 až 300 | 10 | 20 |
| V | Práce spojené s rozsáhlou a velmi intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin – transport těžkých břemen např. pytlů s cementem, výkopové práce, práce sekerou při těžbě dřeva, chůze v úklonu 15 až 30°, ruční kování velkých kusů, práce na pracovištích hlubinných dolů s ruční ražbou v nízkých profilech důlních děl. | 301 a více | 10 | 20 |
| Zdroj: Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. | ||||
V rámci daných tříd se pak určuje pitný režim, střídání práce, přestávky, ale i případné zkrácení pracovní doby.
Výkonnost klesá o desítky procent
Nadměrné horko v práci má vliv i na zdraví zaměstnanců. Může dojít k přehřátí organismu, dehydrataci i celkovému vyčerpání. Již při teplotách nad 28 °C mohou některé zaměstnance jako projev dehydratace a přehřátí postihnout například křeče, průjmy, bolesti hlavy, ztráta orientace apod. Se zvyšující se teplotou toto riziko pochopitelně roste.
Ruku v ruce se zdravotními riziky jde při nevhodně regulované teplotě i o výrazný pokles pracovní výkonnosti a kvality odváděné práce. Při lehké fyzické námaze člověk dosahuje stoprocentního výkonu při teplotách do 22 °C, při teplotě 27 °C pak výkon pracovníka klesne o 25 procent a při teplotě kolem 30 °C dosahuje dokonce jen poloviny původního výkonu.
Firmy musejí v horku zajistit pracovníkům vodu zdarma
Podle vládního nařízení je zaměstnavatel povinen zajistit svým zaměstnancům dostatek tekutin včetně tzv. ochranných nápojů (minerálních vod), pokud teplota roste, záleží pochopitelně i na druhu vykonávané práce.
Nařízení dále stanoví i povinnost zaměstnavatele zajistit dostatečnou ventilaci vzduchu, určuje i konkrétní teplotu, pokud je na pracovišti využívaná klimatizace. Pokud zaměstnanci pracují převážně v sedě, mělo by se nastavení klimatizace pohybovat mezi 22 až 24,5 °C a rozdíl vnějších a vnitřních teplot by neměl překročit pět až šest °C.
Pokud jsou zaměstnanci nuceni pracovat v horku, není možné teplotu regulovat či snižovat, je zaměstnavatel povinen jim umožnit bezpečnostní přestávky i zavést režim střídavé práce.