Článek
Ve světě je již několik let běžné, že se lidé alespoň v oblasti půjčování peněz dokáží obejít bez bank či jiných institucí, které půjčky nabízejí. Půjčují si totiž mezi sebou prostřednictvím internetových platforem, které na celý proces dohlížejí a zájemce o půjčku i investory propojují.
V Česku se masivní půjčování peněz na internetu rozběhlo loni v červnu, kdy se k několika let působící platformě Bankerat přidaly Benefi a Zonky.
Jak to funguje?
Celý proces půjčování probíhá jednoduše a on-line. Zájemce o půjčku nejdříve na webových stránkách platformy, kterou si vybere, zadá svou poptávku a nahraje potřebné dokumenty - občanský průkaz, druhý doklad totožnosti s fotografií a potvrzení o příjmu, případně výpis z bankovního účtu za poslední tři měsíce.
„Z informací, které se o zájemci o půjčku dozvíme, sestavíme nabídku šitou přímo na míru. Pokud se klientovi nabídka půjčky líbí, může být rovnou podepsána smlouva,” uvedla pro Právo Lucie Tvarůžková ze Zonky.
„Pro oslovení investorů je nutné sepsat krátký příběh týkající se toho, na co si chce klient půjčit. Příběh je poté zveřejněn na webovém tržišti. Investoři zároveň mohou klientům pokládat doplňující dotazy. Jakmile se dostatečný počet lidí složí na půjčku, Zonky odesílá půjčku na účet klienta,” doplnila.
Prakticky na stejném principu funguje půjčování i u Benefi.
Splácení půjčky probíhá také jednoduše. „Klienti posílají jednotlivé splátky Zonkymu a ten je rozděluje mezi investory a stará se o to, aby peníze dostali na svůj účet,” dodala Tvarůžková.
Na jednu půjčku se složí i několik desítek investorů
Obě platformy v současné době evidují tisíce zájemců o půjčku i investorů. Shodně uvádějí, že nejčastějším důvodem pro půjčku je refinancování drahých půjček, kreditek či kontokorentů.
„Půjčku přes Zonky poptávalo skoro 10 tisíc lidí, získalo ji 1500. Aktivních investorů máme pět tisíc, dalších sedm tisíc máme na takzvaném ”waiting listu” a pouštíme je do služby postupně,” uvedla Tvarůžková.
„Investorů máme více než dva tisíce. Jeden investor své peníze ‘rozmělní’ v průměru mezi 17 investic, resp. půjček. Polovina investorů investuje méně než tisíc korun, dalších 17 procent pak částku od tisíce až po pět tisíc korun. Dalších sedm procent půjčí 10 až 20 tisíc a částku pohybující se mezi 20 až 50 tisíci investuje také sedm procent investorů. Zhruba tři procenta investují 50 až 100 tisíc korun a nad 100 tisíc korun investuje opět kolem sedmi procent lidí,” podal vyčerpávající informace o portfoliu investorů Pavel Matoušek z Benefi.
On-line měsíčně protečou milióny
Zájemci o půjčku si u Zonky mohou půjčit částku od 20 tisíc do 300 tisíc korun, přičemž průměrná výše dosahuje částky 140 tisíc korun a v průměru se na jednu půjčku složí kolem 120 lidí. Platforma dosud zprostředkovala půjčky ve výši kolem 160 miliónu korun.
U Benefi je maximální výše půjčky 250 tisíc korun. V průměru lidé požadují 50 až 80 tisíc korun a na jednu půjčku se složí zhruba 28 investorů.
„Zprostředkovali jsme půjčky v částce necelých 40 miliónů korun s měsíčním přírůstkem čtyři až pět miliónů korun,” doplnil Matoušek.
Není to zadarmo, obě strany hradí poplatky
Zprostředkování půjčky mezi žadatelem a investorem však není zadarmo. Platformy účtují poplatky oběma stranám. Dlužníci u Zonky zaplatí dvě procenta z půjčované částky - což v případě průměrné půjčky 140 tisíc korun představuje částku 2800 korun.
Benefi počítá výši poplatku v závislosti na bonitě žadatele a výši půjčené částky. „Čím vyšší částku si člověk půjčí, tím menší poplatek uhradí - pohybuje se od jednoho procenta z dlužné částky a platí se pouze v případě kladného vyřízení žádosti a čerpání peněz na žadatelův účet,” uvedl Matoušek.
Investoři u Zonky platí jedno procento z aktuálně proinvestované částky, poplatek se platí každý měsíc. „Uvedu příklad: Petr investoval v lednu na Zonkym 9400 korun. Celkový poplatek za naše služby tedy bude činit 94 korun. Každý měsíc Petrovi odečteme dvanáctinu z jednoho procenta z aktuálně investované částky. V lednu tedy strhneme dvanáctinu z 94, resp. 7,83 korun,” vysvětlila Tvarůžková.
„Investor hradí poplatek až z uskutečněných transakcí, tedy až když dlužník řádně splácí. Následná provize Benefi je pouze čtvrtina z reálně přijatého a vybraného úroku od dlužníka, to znamená až ze zisku investora. Pokud dlužník neuhradí splátku, investorovi nic neúčtujeme,” doplnil Matoušek.
Případné neplatiče odchytí podrobným skóringem
U Zonky se klienti dostanou na průměrný úrok 9,34 procenta, přičemž více než dvě pětiny žadatelů si půjčily za úrok 5,99 procenta nebo nižší, nejnižší úrok je 3,99 procenta.
„Nově jsme zavedli rating D, takzvanou Druhou šanci s úrokovou sazbou 19,99 procenta - v rámci té se snažíme pomáhat lidem, kteří se stali obětí lichvářů nebo se topí v mikropůjčkách a často k nám přijdou se zničujícími půjčkami s úrokem klidně přes 100 procent,” doplnila Tvarůžková.
„Pro bankovní klienty se průměrné úrokové sazby pohybují kolem 12 až 14 procent. Nebankovní klienti - tedy ti, kterým už banka nepůjčí -, u nás mají průměrnou sazbu kolem 25 procent ročně,” uvedl Matoušek.
I v případě sdílených půjček se vyskytují lidé, kteří své závazky hradí se zpožděním, případně neplatí vůbec. O komunikaci s neplatiči se starají zástupci platforem, posílají jim dopisy, telefonují, případně dlužnou částku vymáhají soudně.
Podíl nesplácených půjček jsou v případě Benefi necelá dvě procenta. V Zonky evidují jednu půjčku, která nebude splacena, na dlužníka bylo podáno trestní oznámení, a další tři půjčky, kde jsou vážnější problémy se splácením.
Klienty, u kterých by mohl nastat problém se splácením, se však snaží eliminovat již ve fázi jejich žádosti o půjčku.
„Kombinujeme klasický skóring a sociální skóring. Sledujeme, jakou klient za sebou zanechává digitální stopu na sociálních sítích. Nahlížíme do nebankovního registru klientských informací. Ověřujeme výši příjmů, zaměstnání a skladbu výdajů. Ze zájemců o půjčku projde naším skóringem zhruba jen 15 procent lidí,” upozornila Tvarůžková.
