Článek
Pokud se člověku něco stane, má v naprosté většině případů nárok na odškodnění. Ovšem, jak zjistil průzkum agentury STEM/MARK pro společnost Vindicia, dva z pěti oslovených Čechů se domnívají, že největší položku bude tvořit bolestné.
Odškodnění není jen o bolestném
Bolestným pochopitelně nároky poškozených nekončí, lidé často netuší, na co všechno mají nárok. Neuvědomují si, že jejich zranění má dopad i na celou rodinu. Nenáleží jim tedy jen odškodnění za prodělaný úraz, bolestné, ale i za ušlou mzdu, za utracené peníze za cesty k lékaři, za ztížení společenského uplatnění a v neposlední řadě i za případné duševní útrapy příbuzných při těžkých zraněních. V potaz je třeba vzít i nutnost splácet úvěry, hypotéku, leasing apod.
V průzkumu například jen každý sedmý oslovený věděl, že do odškodnění je možné zahrnout i uhrazení cestovních nákladů, kdy za poškozeného navštěvovala rodina v nemocnici.
„Lidé stále věří mnoha mýtům, které je zcela zbytečně připravují o peníze. Bolestné je sice součást odškodnění, ale zdaleka nebývá jeho nejpodstatnější částí. Nejvyšší částky klient zpravidla získá za snížení společenského uplatnění. Jde o kompenzaci omezení, která přinesly následky zranění. Například to, že si poškozený musí najít jinou práci, nebo přišel o své milované koníčky,” upozornil Tomáš Beck ze společnosti Vindicia.
Na výši částky odškodnění má zásadní vliv lékařský posudek, což v průzkumu vědělo celkem 85 procent oslovených. V čem se ale opět mýlili, bylo to, že se musí s názorem lékaře smířit. V současné době je však možné si najmout odborníky, kteří jim mohou pomoci získat vyšší částku odškodného.
Modelový příklad: Češi by matku připravili o statisíce
To, jak Češi výši odškodnění podceňují, ukázaly i výsledky modelového příkladu. Respondenti měli určit, na jaké odškodnění by měla nárok zaměstnaná a vdaná matka dvou dětí, která si při nezaviněné dopravní nehodě zlomila obě nohy.
Většina tipujících částku výrazně podhodnotila. Pětina lidí by jí přiznala maximálně 50 tisíc korun. Čtvrtina by ženě uznala nárok na 50 až 100 tisíc a více než třetina pak na částku mezi sto tisíci a půl milionem.
„Úmyslně jsme modelový příklad založili na podobné situaci, kterou jsme řešili. Žena získala odškodnění přes milion korun. To, že by měla nárok na více než 500 tisíc korun, tipoval jen každý pátý Čech v průzkumu,” doplnil Beck.
