Článek
Vyplynulo to z průzkumu kandidátských preferencí personální agentury Grafton Recruitment.
Nejspokojenější jsou lidé z oborů informačních technologií (IT) a podnikových služeb, pracovníci s vysokoškolským vzděláním a příslušníci mladší generace. Naopak nejméně spokojení jsou pracovníci z výroby a lidé bez maturity. Průzkum ukázal, že zaměstnance v současnosti motivuje především jistota práce, výše mzdy a chování kolegů.
Covid změnil náš způsob práce i podobu pracovišť. Co zůstane i po pandemii?
I když se v souvislosti s dopady pandemie často hovoří o snižování příjmů, polovině zaměstnanců v minulém roce mzda naopak vzrostla. Snížení mzdy se podle agentury týkalo jen asi deseti procent pracovníků, nejčastěji šlo o zaměstnance ze sektoru obchodu, maloobchodu a marketingu a pokles mzdy se obvykle pohyboval v rozmezí 10 až 15 procent.
Na prvním místě je jistota
„Mzda sice patří ke klíčovým faktorům, ke spokojenosti však přispívá i míra naplnění dalších potřeb, jako například dobrý kolektiv, zajímavá práce a inspirující zaměstnavatel, jemuž na jeho lidech záleží. Z poměrně vysoké spokojenosti českých zaměstnanců lze usuzovat, že jejich potřeby jsou vesměs naplněné. Čtvrtina nespokojených si nejčastěji stěžuje na nízkou mzdu, nepříjemného šéfa nebo nemožnost kariérního postupu,“ uvádí Martin Malo, ředitel agentury Grafton Recruitment a GI Group.
Pandemie podle jeho slov změnila faktory motivace českých pracovníků. Zatímco ještě loni byla největší motivací výše mzdy, letos je to jistota práce. Mzda se posunula na druhou příčku a třetím nejčastěji zmiňovaným motivátorem jsou kolegové.
Mezi demotivátory naopak patří v prvé řadě nízká mzda, špatná organizace práce a nekompetentní vedení. Motivátory a demotivátory zaměstnanců se napříč různými obory liší. „Zatímco špatná organizace práce a nekompetentní vedení demotivují spíše modré límečky (dělnické profese), IT pracovníkům vadí, když ve své práci nevidí smysl,“ dodává Malo.
Každý třetí Čech chce změnit svůj pracovní obor
Plných 95 procent respondentů průzkumu by si přálo zaměstnavatele, jemuž záleží na jeho lidech a který vychází vstříc jejich potřebám. Takový zájem zaměstnavatele ovšem vnímá jen polovina zaměstnanců a s tím souvisí i pocit nedostatečné podpory té druhé poloviny při slaďování práce a osobního života či při zajištění kariérního růstu.
„Lidé, kterým zaměstnavatel vychází vstříc, jsou spokojenější a méně touží po změně zaměstnání. Častěji jsou se vstřícností svého zaměstnavatele spokojenější lidé s vysokoškolským diplomem, což je do značné míry dáno i oborem, v němž pracují,“ připomíná Martin Malo.