Článek
„Řada lidí opět dostává obálky s platebním rozkazem, proti kterému se už jednou bránili,“ řekl Právu právník Rostislav Kovář z Poradnaveritele.cz. Na soudy se tak nenápadně valí další vlna elektronicky podávaných žalob, které tam už jednou byly, ale žalobci je stáhli.
Překupníci totiž ihned poté, co se dozvědí o podaném odporu, požádají soud o zastavení řízení. „Soud vydá usnesení, které sice v danou chvíli zprostí člověka povinnosti platit i náklady řízení, ale to neznamená, že je případ jednou pro vždy ukončen,“ dodal Kovář.
„Je to pouze procesní rozhodnutí, ne však ve věci samé, tedy žalobce (obchodník s dluhy) to může žalovat kdykoliv později znovu, třeba i pětkrát po sobě,“ potvrdil Právu pražský advokát Jakub Vozáb.
Návrhy na rozkazy podávají opakovaně
Protože je případ zastaven z důvodu zpětvzetí žaloby, mohou podle Kováře překupníci po čase podat návrh na vydání platebního rozkazu znovu a celý proces se opět rozjede.
„Tímto způsobem může obchodník s dluhy proti dlužníkům postupovat opakovaně, dokud některý soud na základě soudního jednání nevydá rozsudek,“ dodal Kovář.
Jenže rozsudek soud nemůže vydat, pokud věřitel navrhne zpětvzetí žaloby. Rozsudek soud vydá jen v případě, že dojde k soudnímu jednání.
„Proti tomuto postupu se nedá bránit jinak než důsledným přebíráním pošty v místě trvalého bydliště, kam soud zasílá platební rozkaz do vlastních rukou. Případně zřízením datové schránky fyzické osoby,“ radí Kovář.
V okamžiku, kdy si přeberete platební rozkaz, začíná běžet 15denní lhůta na podání odporu, kterou musíte využít ke své obraně, jinak i již promlčenou pohledávku budete muset těmto spekulantům zaplatit. A když nepodáte ve lhůtě odpor nebo nezaplatíte, nastupuje exekuce, která se zastavuje už jen velmi obtížně a vyjde podstatně dráž.
„K těmto praktikám opakovaných žalob na bagatelní pohledávky může docházet až do pravomocného meritorního rozhodnutí,“ potvrdil Právu soudce ústeckého soudu Jan Tichý.
„Jestliže ale už jednou držitel pohledávky vzal žalobu zpět, tak při případném pozdějším soudním jednání se šance žalovaného značně zvyšují, obzvlášť pokud byla pohledávka promlčená a obžalovaný to namítl již prvně v rámci odporu,“ upozornil právník a šéfredaktor časopisu Soudce Karel Havlíček. Jenže spekulanti spoléhají na to, že lidé podruhé prošvihnou lhůty pro podání odporu, a pak už musejí pod tlakem exekuce zaplatit.
Kličkování jako u špinavých peněz
Právu sdělil soudce ze severní Moravy, který nechtěl být jmenován, aby nebyl obviňován z podjatosti, že se navíc setkává s případy, kdy překupníci mění názvy a sídla firem, ale ve skutečnosti se pořád jedná o tytéž osoby. Tyto praktiky převlékání obchodních skořápek jsou přitom typické pro subjekty, které se dopouštějí daňových úniků a perou špinavé peníze.
„U dvou subjektů jsem si všiml, že mají každý půlrok jinou hlavičku. Také my jim ovšem nepřiznáváme náklady řízení automaticky, ale posuzujeme případ od případu, zda se jedná o chronického neplatiče, nebo člověka, který se nedozvěděl, že měl před lety uhradit jednu složenku. Náklady řízení nemají sloužit k vytváření zisku,“ uvedl moravský soudce.
Podle informací Práva inkasní společnosti a vymahači nyní obcházejí vedení soudů a přesvědčují je, že náklady řízení u bagatelních pohledávek mají být přiznávány jako donedávna – tedy rovnou a v plné výši. Doufají, že ústečtí soudci zůstanou ve svém postoji osamocení a v jiných okresech bude možné na kupčení se složenkami snadno vydělávat jako dříve.
