Článek
Česká asociace pojišťoven (ČAP) umožňuje každému prostřednictvím své volně přístupné online aplikace zjistit míru rizika povodně v lokalitě, kde stojí jeho nemovitost.
„Naším základním nástrojem pro hodnocení rizikovosti povodně nebo záplavy jsou tzv. povodňové mapy Aquarius, jejichž zadavatelem byla ČAP, a které jednotně využívá většina členských pojišťoven,” uvedl pro Právo Milan Káňa z Kooperativy.
Čtyři povodňové zóny
Území České republiky je na této mapě rozděleno do čtyř rizikových povodňových zón.
„Ty jsou stanoveny na základě stupně reálného rizika vzniku záplav a povodní. Na základě přesně zadané adresy místa pojištění nebo na základě katastrálního území a parcelního čísla pozemku je automaticky určena riziková zóna pro daný adresný bod,” doplnil pro Právo Petr Milata z ČSOB Pojišťovny.
V České republice se do čtvrté (nepojistitelné) zóny dostanou zhruba tři až čtyři procenta ze všech nemovitostí
Pokud vaše nemovitost stojí v první povodňové zóně, můžete být v klidu, riziko povodní je zde prakticky zanedbatelné. Jedná se o území nad úrovní tzv. pětisetleté vody. „V této zóně se nachází v Česku zhruba 70 procent všech nemovitostí, i zde však mohou vzniknout drobnější škody způsobené přívalovými dešti, tedy i mimo koryta vodních toků,” doplnil Jan Marek z Generali České pojišťovny.
V druhé zóně je již riziko povodní zvýšené, tzn., že daná oblast již někdy byla vodou zasažena. Jedná se o území sto až pětisetleté vody. Třetí riziková zóna je již zónou se středním nebezpečím výskytu povodní, odpovídá území tzv. padesátileté vody.
U lokalit ve čtvrté rizikové zóně je vysoké riziko ohrožení povodní, jsou to oblasti zasažené tzv. desetiletou vodou. „V České republice se do čtvrté zóny dostanou zhruba tři až čtyři procenta ze všech nemovitostí,” uvedl Marek.
| Povodňová mapa ČR Čtyři povodňové zóny podle nebezpečí výskytu povodní |
|---|
| 1. zóna - nízké riziko Téměř se nepředpokládá ohrožení klasickou říční povodní, cena za pojištění je zde na velmi nízké úrovni. |
| 2. zóna - zvýšené riziko 3. zóna - střední riziko Riziko povodně se objevuje s vyšší frekvencí v závislosti na odtokových poměrech v konkrétních lokalitách, nejde však ještě o dramatické ohrožení. Při oceňování rizika objektů v 2. a 3. zóně může pojišťovna přihlédnout k tomu, zda-li a případně kolikrát už bylo dané území v minulosti zaplaveno - a také naopak, zda-li se v dané lokalitě podařilo vybudovat některá z protipovodňových opatření, která by riziko škod výrazně snížila. |
| 4. zóna - nepojistitelné riziko Riziko ohrožení povodní je skutečně vysoké, jde o tzv. nepojistitelnou oblast. Ovšem nepojistitelnost se týká pouze samotné povodně, majitel nemovitosti má možnost pojistit ji proti všem ostatním pojistným nebezpečím. |
Povodňové mapy jsou pravidelně aktualizovány, aby údaje o riziku povodní byly co nejpřesnější. „Povodňové mapy a modely se v průběhu času nadále zpřesňují a aktualizují – dnešní nástroje tak umožní monitorovat nejen velké řeky, ale i malé lokální toky nebo vodní díla. Stejně tak se do povodňových map projevují i vybudovaná protipovodňová opatření, která v určitých lokalitách nebezpečí velké vody podstatně sníží anebo ho zcela odkloní. Ačkoli je lokální povodeň v daném místě vždy otázkou velké náhody, údaje a poznatky z těchto nástrojů jsou skutečně cenné,” uvedla pro Právo Eva Svobodová z pojišťovny Uniqa.
Ve 4. zóně riziko povodní nepojistí
A jak je to s pojištěním? U nemovitostí v první zóně se pojištění proti povodni na ceně neprojeví.
„Ve druhé a třetí povodňové zóně uplatňujeme rizikové přirážky, které zvýšenou pravděpodobnost výskytu škod zohledňují. Výsledná cena je pak pochopitelně vyšší. Ve čtvrté, tedy nejrizikovější, povodňové zóně majetek proti těmto hrozbám obecně nepojišťujeme. Klienti si nemovitost mohou pojistit na ostatní rizika, vyloučena je pouze riziko povodně,” doplnil Káňa.
„U zóny 1 jsou pojistné smlouvy bez přirážky k pojistnému. Zóna 2 klientům vychází většinou dražší do 50 procent a u 3. zóny už jde o násobky,” upřesnil Václav Bálek z pojišťovny Slavia.
„Rozdíl ve výši pojistného u nemovitostí v první zóně a ve třetí zóně činí řádově desítky procent,” uvedla Renata Čapková z České podnikatelské pojišťovny.
Výročí 20 a 25 let od velkých povodní v Čechách a na Moravě
- Celkové škody z povodní v ČR činily v roce 2002 asi 75 miliard korun, v roce 1997 asi 63 miliard korun.
- V roce 1997 kryly pojišťovny necelých 20 procent národních škod, v roce 2002 to už byla téměř polovina.
- Povodně se lišily charakterem – v roce 1997 postihly více venkovské oblasti s převažující zemědělskou činností a menší města, o pět let později to byly velké obytné i průmyslové aglomerace, kde je vyšší propojištěnost.