Odškodnění v trestním řízení? Jistotou je pojištění

Na redakci se obrátil čtenář, kterému byla vykradena na podzim loňského roku rekreační chata. Škoda byla vyčíslena na zhruba 20 tisíc korun.

„Pachatele se naštěstí podařilo po několika týdnech vypátrat. Byli jsme vyslechnuti vyšetřovatelem Policie ČR a bylo nám dáno poučení, jak doložit a uplatnit vůči obviněnému vzniklou škodu, abychom si připojením s náhradou škody k trestnímu řízení ušetřili vymáhání škody vlastní cestou,“ napsal čtenář.

Všechny doklady k uplatnění škody s manželkou shromáždili a čekali na předvolání k soudu. „Jaké však bylo naše překvapení, když se žádný soud nekonal a nám bylo od soudu zasláno rozhodnutí (trestní příkaz), kde jsme se dočetli, že se svými nároky se musíme obrátit na tzv. řízení ve věcech občanskoprávních,“ posteskl si čtenář.

O vysvětlení, jak měl čtenář postupovat a vyjádření k jeho případu redakce požádala právníka Jana Dubenského.

„Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) vymezuje oprávnění poškozeného k uplatnění nároku na náhradu škody v § 47 a násl. tak, že ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví nebo způsobena majetková škoda, má v řízení celou řadu práv (např. právo činit návrh na doplnění dokazování, nahlížení do spisů, zúčastnit se stanoveného jednání apod.),“ uvedl Dubenský.

Jak dále dodal, poškozený má v tomto řízení také oprávnění navrhnout, aby soud již v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit poškozenému škodu, kterou mu trestným činem způsobil.

Taková možnost je pro něj velmi výhodná, neboť nemusí škodu sám vymáhat. Je ale třeba dodržet trestním řádem stanovený postup, upozornil.

Důležité proto je, aby návrh na přiznání náhrady škody byl učiněn nejpozději u hlavního líčení, a to před zahájením dokazování, přičemž z návrhu musí být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody uplatňuje.

„Výši škody je poškozený povinen řádně doložit. Pokud se soud rozhodne v tzv. zkráceném řízení o vydání trestního příkazu (jestliže skutkový stav byl spolehlivě prokázán opatřenými důkazy), jednání soudu se nekoná. Pak je nutné uplatnit nárok na náhradu škody nejpozději do doby vydání trestního příkazu. Protože však soud neměl od poškozeného přesně doloženou výši způsobené škody, nemohl o jeho nároku rozhodnout, a byl proto odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních,“ uvedl právník.

Vzhledem k tomu, že čtenář zmíněný postup nedodržel, bude nucen proti pachateli, pokud mu ten škodu neuhradí dobrovolně, podat civilní žalobu, přičemž s ohledem na skutkové zjištění o nepochybném zavinění pachatele (doložené pravomocným trestním příkazem) nebude podle Dubenského problém s žalobou uspět. Náklady takového řízení (zaplacení advokáta a soudních poplatků) pak půjdou k tíži žalovaného.

„Je škoda, že poškozený nestačil výši škody řádně soudu doložit včas, aby měl celou patálii za sebou. Pokud by však měl chatu pojištěnu, škodu by mu v řádu týdnů uhradila pojišťovna a ta by pak sama vystupovala v trestním řízení proti pachateli s nárokem na úhradu škody, kterou poškozenému zaplatila. Vzhledem k tomu, že objasněnost vloupání do rekreačních objektů není příliš velká a pachatelé, pokud jsou zjištěni, se k úhradě škody většinou nemají, je pojištění objektu jistotou, která se určitě vyplatí,“ dodal právník.