Nástup potomka na vysokou školu představuje citelný zásah do rozpočtu

Umožnit vysokoškolská studia dítěti pro mnoho českých rodin znamená citelný zásah do rodinného rozpočtu. V průzkumu ING Bank se k tomu přiznaly čtyři pětiny rodičů čerstvých vysokoškoláků.

Rodiče tak budou muset hledat rezervy. Více než dvě pětiny (43 procent) se podle svého vyjádření uskromní u tzv. zbytných výdajů, jako jsou například náklady na pořízení dovolené. Více než třetina (37 procent) však bude muset najít úspory i v běžných výdajích na chod domácnosti.

Průzkum také ukázal, že větší obavy z dopadu studií na běžné rodinné výdaje mají především ženy. Výrazné zatěže na domáci rozpočet se totiž obává 43 procent žen oproti 31 procentům mužů.

Čeští rodiče očekávají, že studium jejich potomka navýší rodinné výdaje nejčastěji o tři až pět tisíc korun měsíčně, tuto představu má 36 procent dotázaných.

Dalších 35 procent předpokládá, že výdaje se jejich domácnosti zvednou o částku do tří tisíc korun měsíčně.

Největší položkou u těch, kdo se chystají na soukromé školy, bude školné. Ti, kteří se za studiem přestěhují do jiného města, vydají nejvíce za ubytování. Pro pražské rodiče, jejichž děti budou nejčastěji studovat v Praze, jsou nejvyšší očekávanou položkou výdaje za učebnice a další studijní pomůcky.

Průzkum také ukázal, že 70 procent rodičů spoří svým dětem na studia, z toho třetina ukládá systematicky určitou částku cíleně za účelem studií svých dětí a dvě třetiny spoří se záměrem, že část ušetřených peněz půjde na studia.

Zhruba každý osmý rodič dítěti na studia nespoří, protože veřejné či státní školy jsou v Česku bezplatné, a předpokládá, že ostatní náklady studia pokryjí z běžných příjmů rodiny.

„Rodiče spoří na studia dětem překvapivě již od jejich útlého věku, přestože se to může zdát jako vzdálená budoucnost. Ale náklady, které student pro rodinu představuje, ukazují, že rodiče dělají dobře. Až od střední školy spoří dětem jen sedm procent respondentů,“ doplnil Radek Sedlář z ING Česká republika.

Jen čtyři procenta rodin mají tak nízké příjmy, že i na běžné náklady studia budou pravděpodobně potřebovat úvěr. Stejné procento rodin je naopak tak bohaté, že z běžných příjmů utáhnou i soukromou školu, kde se platí školné, aniž by musely šetřit.

Čtvrtina Čechů v průzkumu uvedla, že si může dovolit svým dětem platit soukromou školu. Zbylé tři čtvrtiny se spoléhají pouze na neplacené veřejné a státní školy. Zájem o státní či veřejnou školu roste s počtem dětí v rodině. Pro rodiny s více dětmi je totiž těžko představitelné, že by zvládly platit všem dětem školné.

„Bohatší regiony, jako je Praha, dávají i rodičům větší možnosti. Třetina Pražanů si tak může dovolit poslat děti na soukromou školu. Desetina pražské populace by si mohla dovolit studium dětí i v zahraničí,“ doplnil Sedlář.

Rodiče v naprosté většině případů pochopitelně předpokládají, že jejich vysokoškolák bude při studiu pracovat, shodlo se na tom devět z deseti oslovených.

Zároveň drtivá většina plánuje své děti při studiu i finančně podporovat. Jen čtyři procenta rodičů totiž očekávají, že jejich dítě bude zcela nezávislé na jejich finančních příspěvcích.