Článek
Kamilova rodina bydlela na severu Moravy v pronajatém starším bytě, který už nutně potřeboval nové zařízení. Rozhodnutí zmodernizovat byt padlo v momentě, kdy se žena po několika letech doma s dětmi vrátila do práce a děti nastoupily do školky. Manželé po společné úvaze došli k názoru, že bude nejrozumnější počkat do Vánoc, kdy si vybavení dají pod stromeček.
Zlákaly je povánoční slevy
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
„Oba jsme se na změnu velmi těšili, a i když naše finanční situace nebyla zrovna růžová, ani jeden jsme neměli pomyšlení vzdát se našeho snu. Pouze jsme se dohodli, že počkáme na období povánočních slev, kdy si toho budeme moci dovolit více,“ svěřil se Právu Kamil.
„Nechali jsme se s manželkou strhnout lákavými slogany obchodníků na výhodnou koupi a nakupovali jsme a nakupovali. Euforie z nových věcí se stupňovala a ani varování rodičů nás nemohlo zastavit před vzetím půjčky v řádech desetitisíců. Oba jsme byli zaměstnaní a věřili jsme, že osmdesát tisíc zvládneme bez problémů splatit,” dodal.
To, že chování Kamila a jeho ženy není ojedinělé, ukázal průzkum agentury Ipsos pro společnost Kruk. Více než dvě pětiny lidí v něm potvrdily, že nedokážou odolat lákavé koupi ani v situaci, kdy nemají dostatek peněz.
„V rámci průzkumu jsme zjišťovali, jak by se lidé postavili k situaci, kdy si už dlouhou dobu chtějí koupit nějaký speciální přístroj, na který nemají peníze, a právě ho objeví v obchodě se 70procentní slevou. Situace pro povánoční období více než typická. Více než dvě pětiny (42 procent) Čechů by lákavé koupi neodolaly a přístroj by si koupily, i když na něj nemají peníze,” komentovala pro Právo výsledky průzkumu Markéta Fixová ze společnosti Kruk.
Stejně jako Kamil a jeho žena by tito lidé financování vysněné koupě řešili prostřednictvím půjčky. Více než čtvrtina (28 procent) lidí by si půjčila od rodiny či přátel, každý sedmý (14 procent) by požádal o úvěr v bance.
Pád na finanční dno
Radost z pořízených věcí však mladé rodině dlouho nevydržela. Během následujícího půlroku přišel nečekaně o práci nejprve Kamil a pak i jeho žena. Protože nebyli schopni platit veškeré výdaje, museli se odstěhovat z bytu ke Kamilově mamince, která bydlela v malém domku na vesnici. Tím se sice vyřešily platby nájemného, zůstávaly ale další výdaje a na splátky za vybavení nezbývalo.
„Ze začátku jsem si nedokázal připustit, že jsem právě já upadl do dluhů. Nechtěl jsem o tom vůbec slyšet.
Ze začátku jsem si nedokázal připustit, že jsem právě já upadl do dluhů. Nebral jsem věřitelům telefon, nereagoval na dopisy
Upřímně mě překvapilo, jak rychle se dluhový kolotoč roztočil. Nejprve se mi začali ozývat věřitelé, později také exekutoři. Teprve postupně jsem si uvědomil, že situace se sama nevyřeší, a pokud nechci dostat sebe i rodinu na úplné dno, budu muset začít komunikovat a splácet,” popsal svou zkušenost Kamil.
„Pan Kamil byl nejprve uzavřený a nereagoval na výzvy ke splácení. Později jsme se společně domluvili na minimálních měsíčních splátkách 100 až 200 korun. Skutečnost, že se časem dostane z dluhů, povzbudila pana Kamila natolik, že pravidelně splácí veškeré dluhy i exekuce a dodržuje splátkové kalendáře. Přestože jsou s manželkou stále nezaměstnaní, našel si brigádu a zvýšil měsíční splátku na 500 korun. Vpřed ho žene život bez dluhů,“ doplnila Markéta Fixová.