Kolik ušetří OSVČ na zdravotním a sociálním pojištění

Minimální měsíční záloha na sociální pojištění činí letos 2544 korun a na zdravotní pojištění 2352 korun, celkem tak OSVČ ušetří téměř 30 tisíc korun.

Podnikatelé vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost jinak musí odvádět zálohy na zdravotní pojištění každý měsíc. Výše zálohy závisí na dosaženém zisku v minulém roce, vždy však musí být placena alespoň minimální měsíční záloha. Standardně je záloha splatná do 8. dne následujícího měsíce.

Nyní je ale minimální měsíční platba zdravotního pojištění 2352 korun prominuta. OSVČ s povinností platit vyšší měsíční zálohu doplatí rozdíl nad prominuté minimum po odevzdání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2020, který se bude odevzdávat na jaře 2021. Nedoplatek ročního zdravotního pojištění je splatný do osmi dnů od podání přehledu.

„OSVČ s vyššími platbami měsíčních záloh by měly platit částku nad prominuté minimum, aby se tak vyhnuly platbě vysokého nedoplatku zdravotního pojištění za rok 2020 na jaře 2021,“ říká Gabriela Ivanco, daňová poradkyně ze společnosti Mazars.

OSVČ, které uhradily měsíční zálohu za březen, tedy do 8. dubna, nemusí mít strach, že v plné výši nevyužijí prominutí zdravotního pojištění v minimální výši, neboť tato platba bude přiřazena zářijové záloze.

Samoplátci na zdravotním pojištění nejsou pouze OSVČ, ale i osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). Stejně jako nemají žádnou úlevu při výpočtu zdravotního pojištění zaměstnanci a zaměstnavatelé, tak i OBZP musí za měsíce březen až srpen platit měsíční zdravotní pojištění, a to v obvyklé letošní částce 1971 korun.

Za státní pojištěnce, tedy důchodce, studenty či příjemce rodičovského příspěvku, platí zdravotní pojištění stát, pro ně se rovněž nic nemění.

Platba sociálního neboli důchodového pojištění je pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost vždy povinná, na rozdíl od účasti na dobrovolném nemocenském pojištění.

Měsíční záloha na sociální pojištění není pro všechny OSVČ stejně vysoká, její výše rovněž závisí na dosaženém zisku v minulém roce. Od odevzdání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2019 musí být při výkonu hlavní činnosti placena alespoň minimální záloha ve výši 2544 korun.

Za letošní březen až srpen se OSVČ promíjí platba sociálního pojištění právě v této minimální výši, přičemž o prominutí povinnosti platit zálohy není ani v tomto případě nutné žádat. Za uvedené měsíce se tak celkem promíjí platba na sociální pojištění ve výši 15 264 korun. Veškeré vyrovnání se následně provede v přehledu o příjmech a výdajích za rok 2020.

OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost si v přehledu o příjmech a výdajích za rok 2020 za každý měsíc výkonu vedlejší činnosti v měsících březnu až srpnu odečtou částku 1018 korun. Limit pro neplacení sociálního pojištění při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti za rok 2020 se nezměnil a činí 83 603 korun.

„Například zaměstnanec přivydělávající si vedlejší samostatnou výdělečnou činností s hrubým ziskem za celý kalendářní rok 2020 ve výši 80 tisíc korun tedy nebude za rok 2020 z vedlejší činnosti platit sociální pojištění, ze zaměstnání se však sociální pojištění počítá standardním způsobem,“ doplňuje Ivanco.

Živnostníci platící vyšší částky na sociálním pojištění mají výsledný státní důchod vyšší než OSVČ odvádějící sociální pojištění v minimální výši.

„Měsíce březen až srpen 2020 se budou pro důchodové účely hodnotit jako vyloučená doba pojištění, tedy stejně jako například nemoc, takže prominutí měsíčních plateb v minimální výši nebude mít pro OSVČ negativní dopad při výpočtu státního důchodu,“ upozorňuje Ivanco.

Zákonné odpuštění měsíčních plateb živnostníkům se projeví ve státním rozpočtu. Příjmy z pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti klesnou zhruba o 15,1 miliardy korun.

Úlevou v hrazení záloh OSVČ na zdravotní pojištění pak přijde veřejné zdravotní pojištění asi o 8,5 miliardy korun.