Článek
Je také nutné seznámit se s pravidly, za kterých smí člověk poskytnout u sebe doma běžencům azyl, aby se nedostal do konfliktu s majitelem bytu.
1. Registrace uprchlíků
Uprchlíci musejí cizinecké policii nahlásit místo svého pobytu. A to sami, nemusí to dělat člověk, který je ubytovává.
„Výjimkou je situace, kdy člověk poskytuje ubytování za úhradu nebo ubytovává více než pět cizinců. V takovém případě vyřizuje registrační povinnost za uprchlíka ubytovatel,“ řekla Ivona Večerková z kanceláře Frank Bold Advokáti.
Příspěvek na ubytování uprchlíků bude 3000 korun
2. Krátkodobé návštěvy
Pokud člověk ubytuje uprchlíka u sebe doma v pronajatém bytě, měl by to oznámit majiteli bytu nebo družstvu. A to nejpozději do dvou měsíců. To ale neplatí, pokud uprchlíci budou v jeho domácnosti jen krátkou dobu a pak se přesunou jinam.
„Krátkodobé návštěvy, které trvají méně než dva měsíce, nemusí pronajímateli hlásit,“ upozornila Lenka Němcová z advokátní kanceláře Forlex.
3. Souhlas s ubytováním
V některých případech je třeba k ubytování uprchlíků souhlas majitele nebo družstva. To se týká především situace, kdy člověk daný byt sám neobývá. A je jedno, zda si za ubytování nechá od uprchlíků platit, nebo ne. Žádost má být písemná a na vyjádření má majitel nebo družstvo jeden měsíc. Pokud do té doby nezareaguje, má se za to, že souhlasí.
V některých případech je třeba k ubytování uprchlíků souhlas majitele nebo družstva
Jiná situace je, když byt člověk sám obývá. Pak může uprchlíky k sobě přijmout bez svolení. Výjimkou je, když majitel bytu či družstvo v nájemní smlouvě nebo ve stanovách tento souhlas výslovně požadují. Ani pak ale není svolení třeba, pokud se jedná o osobu blízkou, třeba partnera či partnerku, nebo o případy hodné zvláštního zřetele. Tam by pravděpodobně mohli spadat i uprchlíci, ale nikde to není výslovně uvedeno. V případě sporů by to musel pravděpodobně rozhodnout soud.
4. Vlastní byt
Pokud člověk ubytuje uprchlíky v bytě, který sám vlastní, nemusí nikoho žádat o souhlas. Měl by ale pamatovat na to, aby splnil všechny povinnosti týkající se třeba svozu odpadu nebo plateb za využívání společných prostor, pokud jsou rozpočítány podle počtu obyvatel bytu.
5. Humanitární dávka
Uprchlíci mají možnost dostat některé sociální dávky, především takzvanou humanitární dávku. Ta dosahuje pět tisíc korun měsíčně a lze ji čerpat až půl roku. První se poskytuje automaticky, o tu další je třeba požádat.
Žádost se podává na úřadu práce, a to buď osobně, nebo přes aplikaci na webu ministerstva práce a sociálních věcí. Pro její výplatu je třeba mít zřízený bankovní účet u české banky. Nejlépe takové, která umožňuje komunikaci pomocí bankovní identity, což je způsob ověření totožnosti. Usnadní to kontakt s úřady, protože tam nebude třeba chodit osobně. Podle webu ministerstva je však možné humanitární dávku vyplatit v případě potřeby i v hotovosti.
6. Solidární příspěvek
Domácnosti, které ubytují uprchlíky, budou moci od pondělí 11. dubna žádat o solidární příspěvek. A to zpětně i za březen. Jeho výše bude tři tisíce korun na osobu, maximálně však 12 tisíc korun měsíčně. Uprchlíci budou ale muset v daném bytě nebo domě bydlet aspoň šestnáct dnů v kuse. Musejí také mít zajištěný dostatečný prostor pro odpočinek, přípravu jídla, prostor pro osobní hygienu a WC a samozřejmě přístup k pitné vodě. Žádat se bude na úřadu práce, mělo by to být možné i přes web.