Jak probíhá dědické řízení a kolik zaplatíte notáři

Zhruba do měsíce od vystavení úmrtního listu, jehož kopii zašle soudu příslušná matrika společně s informací o tom, kdo vypravil pohřeb, zahájí soud pozůstalostní řízení.

Během něho se zjišťují osoby, které by přicházely do úvahy jako dědicové (ať už ze zákona nebo z jiného titulu), dále zda byla sepsána závěť či dědická smlouva. A pochopitelně i to, zda zemřelý zanechal či nezanechal majetek.

Jakmile notář obdrží od soudu pověření a spis, pozve k předběžnému šetření osobu, která je uvedena jako vypravitel pohřbu. „Předpokládá se totiž, že ten, kdo se postaral o pohřeb, může disponovat informacemi o potenciálních dědicích, příbuzných či majetku,” uvedl pro Právo prezident Notářské komory ČR Radim Neubauer.

Notář pochopitelně může pozvat i jinou osobu, je-li pro to důvod. Obecně tedy není nezbytné, aby pozůstalí notáře aktivně oslovovali.

Notář poté sepíše s vypravitelem pohřbu protokol o předběžném šetření, ve kterém jsou uvedeny všechny údaje o zemřelém (včetně rodinného stavu, případně počtu uzavřených sňatků, dále údaje o potenciálních dědicích, zejména dětech, manželovi, rodičích, sourozencích apod.).

Je třeba také zjistit, jestli zemřelý po sobě zanechal závěť (tzv. pořízení pro případ smrti). „Notář proto nahlíží do evidence právních jednání pro případ smrti, kterou vede Notářská komora ČR a kde jsou evidovány pořízení pro případ smrti, pokud byly přímo sepsány notářem nebo u některého notáře uloženy. Pokud má kdokoli u sebe závěť zemřelého, pak je třeba, aby ji notáři předložil,” upozornil Neubauer.

První věc, kterou notář bude po pozůstalých požadovat, je závěť, pokud ji pochopitelně mají u sebe. Budou ho zajímat i údaje o potenciálních dědicích ze zákona (jejich jména, data narození, pokud některý z nich zemřel, tak datum úmrtí a poslední adresa).

Připravte si alespoň rámcové označení majetku, které váš zesnulý příbuzný zanechal – například účet v bance, nemovitosti, cenné papíry, automobil apod. Pokud znáte i závazky zemřelého (spotřebitelský úvěr, hypotéku apod.), upozorněte notáře i na ně.

Notář může také požadovat předložení rodného či oddacího listu a nabývacích dokladů k nemovitému majetku (například původní kupní či darovací smlouvu).

Notář sám si zpravidla opatří výpisy z katastru nemovitostí, může nahlédnout do základních registrů a zjistit jména a adresy příbuzných. Ověří si zůstatky účtů, které mu pozůstalí označili, zjistí eventuálně i výši dluhů zemřelého. Zároveň si může vyhotovit výpisy například z obchodního rejstříku, ze živnostenského rejstříku apod.

„V řízení o pozůstalosti se zjišťuje obvyklá cena zanechaného majetku, tedy cena, za kterou by bylo možno danou věc prodat v době smrti zůstavitele. Nejsou-li v řízení o pozůstalosti spory mezi dědici, vysoké dluhy, nebo si pozůstalí nevyhradí soupis majetku, pak se majetek oceňuje obvykle souhlasným prohlášením dědiců, nebo z ocenění provedeného tím, kdo spravuje pozůstalost. Je-li to nutné, na náklady dědiců se vyhotoví posudek znalce,” upřesnil Radim Neubauer.

Podle údajů Notářské komory ČR je zhruba 88 procent všech řízení o pozůstalosti skončeno do jednoho roku, necelá dvě procenta všech řízení pak trvají déle než tři roky.

Na délku dědického řízení má vliv několik faktorů. Záleží například na tom, zda jsou známi všichni dědici, zda mezi nimi neprobíhají nějaké spory, i na tom, odkud pochází majetek zemřelého.

„Pokud se týká standardního dědického řízení, kde není sporu mezi dědici a majetek se nachází na území České republiky, pak je možno počítat s dobou trvání řízení asi čtyři měsíce ode dne, kdy soud pověřil notáře vyřízením pozůstalosti,” doplnil Neubauer.

V případě, že není známo místo pobytu některého z dědiců, nebo se zdržuje v zahraničí, pak se dědické řízení může s ohledem na procesní předpisy (např. lhůta pro dědice neznámého pobytu činí ze zákona nejméně šest měsíců) výrazně prodloužit.

Pokud ale zemřelý po sobě nezanechal nějaký majetek, řízení se zastaví. „Jestliže zanechal majetek pouze nepatrné hodnoty do zhruba 25 tisíc korun, řízení se zastaví a nepatrný majetek je vydán tomu, kdo se postaral o pohřeb. V těchto případech nejsou dědicové o zastavení řízení zpravidla informováni,” upřesnil Neubauer. Každé řízení se vždy ukončí usnesením.

Notáři je pochopitelně za projednání pozůstalosti třeba zaplatit. Odměna notáře je stanovena vyhláškou 196/2001 Sb. v platném znění. Ve většině případů se vychází z obvyklé ceny majetku, který je předmětem řízení o pozůstalosti.

„Nejnižší odměna notáře není stanovena a může činit i jednotky korun. Maximální výše odměny v případě, že obvyklá cena zanechaného majetku přesahuje 20 miliónů korun, činí 38 300 korun,” upřesnil Neubauer.

„Odměnu lze zvýšit pouze z důvodů výslovně stanovených vyhláškou a maximálně o sto procent. Notář má právo i na náhradu hotových výdajů, nikoli však paušálně, ale pouze skutečně vynaložených. Zejména se jedná o poštovné,” dodal.

Příklady

Je-li např. předmětem řízení o pozůstalosti: