Článek
Podmínky poskytování a pobírání starobních či invalidních důchodů řeší zákon o důchodovém pojištění. Z něho vyplývají i dvě základní ustanovení, která by měl invalidní důchodce znát.
Tím prvním je to, že nárok na invalidní důchod, a to bez ohledu na stupeň invalidity, zaniká dnem dosažení věku 65 let. Zároveň tak vzniká nárok na starobní důchod ve výši dosavadního invalidního důchodu. K přeměně dochází ze zákona automaticky, není tedy nutné o starobní důchod žádat.
Druhým zásadním ustanovením je, že stále zůstává zachován nárok také na obecný starobní důchod stanovený „standardním“ způsobem, tzn. na základě skutečné doby pojištění a vyměřovacích základů (příjmů) dosažených za rozhodné období. O přiznání obecného starobního důchodu si však dosavadní invalidní důchodce už požádat musí.
| Invalidní důchod |
|---|
| Před rokem 2010 se rozlišovaly dva druhy invalidního důchodu – plný a částečný. S účinností od 1. 1. 2010 existuje pouze jeden druh invalidního důchodu, u kterého se v závislosti na zjištěném stupni invalidity rozlišuje invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého a třetího stupně. Rozdíl mezi jednotlivými stupni invalidity spočívá v míře poklesu pracovní schopnosti pojištěnce. |
| Invalidní důchod se stejně jako ostatní důchody skládá ze základní výměry a procentní výměry. Základní výměra je stejná pro všechny důchody a činí 10 % průměrné mzdy v České republice. Procentní výměra je vždy individuální a závisí na dvou proměnných: době pojištění a tzv. výpočtovém základu. |
| Výpočtový základ se odvozuje z tzv. osobního vyměřovacího základu, což je zjednodušeně řečeno průměrný započitatelný příjem za rozhodné období, vyjádřený v současné hodnotě roku vzniku nárok na důchod. Výpočtový základ se stanovuje redukcí osobního vyměřovacího základu diferencovaně podle jeho výše uplatněním tzv. redukčních hranic (§ 15 zákona o důchodovém pojištění). |
„Starobní důchod pojištěnce, který pobírá nebo v minulosti pobíral invalidní důchod, nesmí být vyměřen z nižšího výpočtového základu, než kolik činí výpočtový základ stanovený z osobního vyměřovacího základu, z něhož byl dřívější invalidní důchod vyměřen, přepočteného na současnou úroveň,“ upozornil Jiří Šafařík ze společnosti Freedom Financial Services.
Jak dále doplnil, v případě, že takto spočítaný obecný starobní důchod bude vyšší než dosud vyplácený invalidní důchod, bude důchodce pobírat obecný starobní důchod. „V opačném případě mu bude vyplácen starobní důchod ve výši dosavadního invalidního důchodu,“ dodal.
Invalidní penzi ovlivňuje i doba pojištění, pozor na nedostatky v evidenci
Při rozhodování, která z variant bude pro invalidního důchodce při dosažení důchodového věku nejvýhodnější, bude pochopitelně záležet na tom, zda invalidní důchod stále pobírá, nebo ho pobíral v minulosti po přechodnou dobu.
Invalidní důchod byl pobírán přechodně
Pokud jste dosáhli důchodového věku a invalidní důchod již nepobíráte, nezáleží na tom, o jaký invalidní důchod (stupeň invalidity) se v minulosti jednalo.
Ke dni dosažení důchodového věku a při splnění potřebné doby pojištění si můžete požádat o obecný starobní důchod. Bude vám vypočten z výpočtového základu odvozeného z celého vašeho rozhodného období, nejméně však z výpočtového základu, který byl stanoven z osobního vyměřovacího základu, z něhož byl dřívější invalidní důchod vyměřen, přepočteného na současnou úroveň.
Invalidní důchod je pobírán až do věku 65 let
Jakmile invalidní důchodce dosáhne 65 let, nárok na invalidní důchod pro všechny tři stupně invalidity zaniká, zároveň mu vzniká nárok na starobní důchod ve výši dosavadního invalidního důchodu.
Pochopitelně je výrazný rozdíl mezi starobními důchody ve výši invalidního důchodu pro první, druhý nebo třetí stupeň invalidity. Pokud pobíráte invalidní důchod pro první nebo druhý stupeň invalidity, odborníci doporučují požádat o přiznání obecného starobního důchodu, a to nejlépe již ke dni dosažení důchodového věku, je-li nižší než 65 let.
Průměrný důchod překročil hranici 15 tisíc korun
„Je však důležité vědět, že doba pobírání invalidního důchodu pro první a druhý stupeň invalidity není dobou pojištění ani náhradní dobou pojištění. Pokud by invalidní důchodce nevykonával výdělečnou činnost nebo nebyl jiným způsobem účasten důchodového pojištění, pravděpodobně by nesplnil potřebnou dobu pojištění pro přiznání obecného starobního důchodu,“ upozornil Šafařík.
Zároveň připomenul, že i v případě, že by podmínku potřebné doby pojištění splnil, byla by doba pojištění nízká, což by se negativně projevilo na výši procentní výměry důchodu, a tím i na výši konečného starobního důchodu. „Je proto žádoucí, respektive nutné, aby invalidní důchodce během pobírání invalidního důchodu pro první nebo druhý stupeň invalidity byl účasten důchodového pojištění, tzn. vykonával výdělečnou činnost,“ dodal Šafařík.
Modelový příklad
Pojištěnec pobírá nebo v minulosti pobíral invalidní důchod (na stupni invalidity zde nezáleží) od roku 2006, který byl vypočten z příjmů získaných v rozhodném období v letech 1986 až 2005, a požádal o přiznání starobního důchodu k datu spadajícímu do roku 2020, ve kterém dosáhne důchodového věku 63 let a 6 měsíců. Při výpočtu starobního důchodu bude postupováno takto:
- Nejprve bude proveden výpočet starobního důchodu běžným způsobem z příjmů získaných v dosavadním rozhodném období, tj. za rok 1986 až 2019. Za rozhodné období 1986 až 2019 pojištěnec získal osobní vyměřovací základ 68 640 Kč, kterému odpovídá výpočtový základ 29 190 Kč. Starobní důchod spočítaný běžným způsobem tak v roce 2020 činí 24 945 Kč.
- Poté bude proveden výpočet starobního důchodu z osobního vyměřovacího základu (resp. výpočtového základu), ze kterého byl pojištěnci v roce 2006 vypočítán invalidní důchod. Tento osobní vyměřovací základ však musí být přepočítán na hodnotu roku 2020, ve kterém pojištěnec žádá o starobní důchod. Osobní vyměřovací základ pro výpočet invalidního důchodu v roce 2006 činil 40 205 Kč a po přepočtu na úroveň roku 2020 se zvýšil na částku 74 460 Kč a z něj odvozený výpočtový základ činí 30 703 Kč. Starobní důchod spočítaný z takto upraveného výpočtového základu v roce 2020 činil 26 057 Kč. Starobní důchod spočítaný podle postupu v druhém bodě je vyšší než starobní důchod spočítaný „běžným“ způsobem z příjmů za dosavadní rozhodné období. Pojištěnci byl proto přiznán starobní důchod ve výši 26 057 Kč.
- V případě, že pojištěnec invalidní důchod ke dni dosažení důchodového věku stále pobírá, porovná se výše tohoto invalidního důchodu s výší starobního důchodu stanoveného podle bodů 1) a 2). Pokud bude takto stanovený obecný starobní důchod vyšší než dosud vyplácený invalidní důchod, bude důchodci vyplácen obecný starobní důchod. V opačném případě mu bude ponechán invalidní důchod. Dnem, kdy dosáhne věku 65 let, dojde k přeměně invalidního důchodu na starobní důchod ve výši dosavadního invalidního důchodu.
Zdroj: výpočty Freedom Financial Services
Jak dosáhnout na co nejvyšší starobní důchod?
Do výpočtu starobního důchodu vstupují dvě proměnné, které konečnou výši důchodu nakonec ovlivní. Je to doba pojištění a výpočtový základ.
Klíčové je ohlídat si dobu pojištění, tzn. nepřipustit neevidované doby a omezit náhradní doby pojištění, které se redukují na 80 procent. Cílem je tak dosažení maximální doby pojištění.
V případě výpočtového základu odborníci upozorňují, že maximalizovat výpočtový základ nemusí být vždy efektivní. „Pokud neexistuje šance, nebo je mizivá, že osobní vyměřovací základ stanovený z celého rozhodného období nebude vyšší než na současnou úroveň přepočtený osobní vyměřovací základ, který byl použit k výpočtu dřívějšího invalidního důchodu, vyplatí se omezit (ovšem nikoliv zcela vyloučit) příjmy, ze kterých se odvádí důchodové pojištění,“ doporučil Šafařík s tím, že v takovém případě se nabízí několik řešení, jak omezit zbytečné odvody, které by nijak nenavýšily budoucí penzi.
Předčasné ukončení stavebního či penzijního spoření se rozhodně nevyplatí
Tedy například kombinace minimální (resp. nízké) mzdy a dohody o provedení práce s příjmem do výše 10 tisíc korun měsíčně, dále kombinace dohody o pracovní činnosti s příjmem alespoň 3500 korun měsíčně (platí pro rok 2021) a dohody o provedení práce s příjmem do 10 tisíc korun měsíčně nebo výdělečná činnost jako osoba spolupracující podle § 13 zákona o daních z příjmu s daňovým základem zakládajícím účast na důchodovém pojištění (v roce 2021 je to 85 058 korun).