Finanční poradna: Vyznáte se v pojištění nemovitosti a domácnosti?

Jedním z nejrozšířenějších omylů je domněnka, že pojištění nemovitosti se vztahuje jen na dům a pojištění domácnosti naopak jen na byt. Přitom oba typy pojištění je vhodné uzavřít jak pro dům, tak pro byt.

Jak to tedy je a v čem je rozdíl? „Používá se na to jednoduchá pomůcka: když pomyslně obrátíte byt vzhůru nohama, vše, co z něj vypadne, spadá pod pojištění domácnosti. Patří sem tedy nábytek, elektronika, koberce, svítidla či věci osobní potřeby. Naopak součásti pevně spojené s bytem či domem se řadí k pojištění nemovitosti. Jsou to například radiátory, obklady, dveřní zárubně, podlahové krytiny či zateplovací materiály ve stropech a podlahách,“ vysvětlila Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Zároveň však upozornila na to, že toto pravidlo nelze použít vždy a bez výjimek, kterými se řídí některé pojišťovny. Například podlahy zahrnují do pojištění domácnosti a mnohé mobilní předměty zase do pojištění nemovitosti. „Typicky spornými položkami bývají kuchyňské linky, vestavné spotřebiče, vestavěný nábytek nebo nejrůznější typy závěsných skříněk,” dodala.

V každém případě, než pojistku u dané pojišťovny uzavřete, zajímejte se o její přístup k pojištění jednotlivých položek.

Každá pojišťovna má svá vlastní pravidla a přístup k pojištění jednotlivých rizik ohrožujících váš majetek. Rozsah krytí pak často nabízejí v podobě balíčků, které se od sebe liší konkrétními riziky, pojistnými částkami a také výší pojistného.

Často se ale setkáte s tím, že místo balíčků preferují jednodušší členění, a to na základní a rozšířenou variantu.

Základní varianta většinou zahrnuje živelní rizika (pojišťovny ji často označují zkratkou FLEXA a sdružuje rizika požáru, blesku, výbuchu a pádu letadla), škody způsobené vodou vytékající z vodovodního zařízení, povodeň nebo záplavu, vichřici nebo krupobití, loupež či krádež vloupáním.

V rozšířené variantě jsou obvykle zahrnuty škody způsobené vodou unikající z odpadního potrubí, pád stromů, stožárů či jiných předmětů na nemovitost, zatečení atmosférických srážek, přepětí v elektrické síti či zkrat, vandalismus či rozbití skel z jiné příčiny než pojištěným rizikem (all-risk).

Zařazení, stejně tak ocenění jednotlivých rizik však vždy záleží na konkrétní pojišťovně. „Zatímco jedna může mít dané riziko již v základní variantě, u druhé si připlatíte za vylepšený balíček a třetí jej může úplně odmítat pojistit. Ujistěte se proto předem, že rizika, která pokládáte za nejpodstatnější, nejsou uvedena ve výlukách z pojištění, a tedy že vám je dokážou patřičně pojistit,“ doporučila Hekšová.

Výluky se často týkají věcí, které jsou v těsné blízkosti pojištěné domácnosti. Jedná se například o vybavení garáže, jízdní kola ve sklepě nebo zahradní sekačku v kůlně. Jak ale dTest upozornil, počet pojišťoven, které kryjí i tyto položky, pozvolna narůstá.

Pokud však vlastníte předměty neobvyklé hodnoty, počítejte s tím, že vám je klasická podoba pojištění určitě nepokryje. Například u sbírky drahých obrazů se připravte na výrazné navýšení pojistného. Značným zádrhelem bývá i způsob odcizení předmětů z domácnosti, které je podmíněné překonáním překážky pachatelem. Na obyčejnou krádež se tak pojištění vztahovat nebude.

Velmi zásadní je i nastavení správné pojistné částky. V každém případě by měla odpovídat hodnotě samotného majetku. Odborníci varují jak před umělým snižováním, tzv. podpojištěním, ale záměrným a nepravdivým navyšováním, tedy přepojištěním.

V každém případě je třeba počítat s tím, že stejně jako v případě automobilu se i hodnota nemovitosti či domácnosti v průběhu času mění. Pokud svůj majetek nijak nezhodnocujete, může během let postupně klesat. Na druhou stranu ale obnovou modernějšího vybavení či rekonstrukcí se hodnota vašeho majetku může navyšovat.

„Je tak užitečné občas pobočku pojišťovny navštívit a pojistnou částku upravit. Doporučuje se to zhruba jednou za pět let, v případě rozsáhlejších investic do vybavení nebo větší rekonstrukce je ale žádoucí změnu oznámit hned,“ doporučila Hekšová.