Článek
Zaměstnavatel může také svým zaměstnancům za určitých podmínek nařídit hromadnou, tzv. celozávodní dovolenou. Ovšem ne každému zaměstnanci to vyhovuje, jak se redakci svěřil čtenář z východních Čech.
„Pracuji v podniku, kde náš zaměstnavatel pravidelně určuje tzv. celozávodní dovolenou. Naprosto se mně to nehodí, zvlášť když jde o letní měsíce, kdy děti nechodí do školy a nemá je kdo hlídat. Manželka totiž dojíždí do zaměstnání do okresního města. Tato vynucená dovolená se mně nelíbí, nemohu si ji vybrat, kdy potřebuji, přitom moje práce nesouvisí přímo s výrobou a mohl bych v podniku pracovat i během této dovolené,” uvedl 37letý muž.
Kolik letos dostanou zaměstnanci za dovolenou
Zároveň si postěžoval, že se z poslední dovolené dokonce musel předčasně kvůli provozním potížím s opravou zastavené výrobní linky vrátit. Přišel tak o zbytek dovolené v Tatrách.
„Za jakých podmínek je možné takovou dovolenou odmítnout?” poslal muž dotaz do redakce.
Právník: Celozávodní dovolená, pokud je nezbytná z provozních důvodů
O vyjádření redakce požádala právníka Jana Dubenského, který nejprve upozornil na to, že zaměstnanci si dovolenou „neberou”, ale jeji jim za podmínek stanovených v zákoníku práce určována zaměstnavatelem.
„Pokud zaměstnavatel splňuje podmínky, které zákoník práce vymezuje pod ustanovením § 220, kde je pojem celozávodní dovolené označen jako hromadné čerpání dovolené, nemůže se zaměstnanec jejímu určení bránit. Zaměstnavatel k tomuto určení čerpání dovolené u svých zaměstnanců však může přistoupit jen tehdy, pokud taková dovolená je nezbytná z provozních důvodů,” vyjádřil se právník k podmínkám čerpání tzv. celozávodní dovolené.
Přehledně: Jaké změny čekají zaměstnance v případě čerpání dovolené
Jak dále upozornil, k posouzení nezbytnosti se podle zákona musí přizvat odborová organizace a musí s ní souhlasit rada zaměstnanců. Zároveň nesmí rozsah hromadného čerpání dovolené činit více než dva týdny, pouze u zaměstnanců uměleckých souborů je délka limitována čtyřmi týdny.
Co se týče přerušení dovolené zaměstnavatelem, Dubenský upozornil na to, že zaměstnanci v takovém případě vzniká nárok na náhradu nákladů, mezi něž patří cestovní náklady z dovolené, náhrada za neuskutečněné ubytování apod.