Článek
Ve spolupráci s odborníky zabývajícími se problematikou pojištění přinášíme přehled největších chyb a omylů, kterých se lidé dopouštějí.
Dítě pojistí, sebe ne
Jedním z nejčastějších přešlapů, kterých se Češi v oblasti životního pojištění dopouštějí, je to, že životní pojistku sjednají svému potomkovi, ale sobě ne. Přitom životní pojištění je nezbytné hlavně pro ty, na jejichž příjmu závisí někdo další, vždy by proto měl být v první řadě pojištěn rodič.
Životko není pro dítě ideální ani z hlediska zdravotních rizik. Jak ukazují statistiky, k nejběžnějším rizikům způsobujícím trvalé následky či smrt patří infarkt myokardu a nádorová onemocnění. Ovšem tato onemocnění postihují především dospělé, ne děti. Naopak u dětí bývá častějším rizikem úraz, proto je vhodnější sjednat dítěti především úrazové pojištění.
Výše pojistného nezohledňuje příjmy
Mnozí lidé při sjednávání pojištění koukají především na jeho cenu, aniž by brali ohled na výši svých příjmů. Je logické, že pokud budou platit nízké pojistné, bude nízké i jejich krytí.
„Platba by se měla rovnat přibližně pěti procentům z příjmu pojištěného tak, aby při nečekané události adekvátně pokryla jeho ztrátu,“ doporučil Aleš Žárský z on-line služby DOK. Pokud si například vyděláváte 30 tisíc korun, nebude rozhodně adekvátní platit 300 korun, ve vašem případě by odpovídající částka měla činit 1500 korun, abyste si v případě rizik zachovali svoji životní úroveň.
Další chybou, které se lidé dopouštějí, je, že při změně výše příjmu nebo změně povolání si své pojistky neaktualizují.
Životní pojištění jako spořicí produkt
Mezi nejzávažnější a zároveň nejčastější problémy v pojistných smlouvách patří životní pojištění nastavené ve prospěch investice. Primárním cílem životního pojištění by měla být ochrana před zdravotními riziky. Investiční složku je třeba vnímat jako určitou možnost navíc, rozhodně by neměla být hlavním důvodem pro uzavření životního pojištění.
„K investování či spoření slouží řada jiných a mnohem výhodnějších produktů, jako je spořicí účet, stavební spoření a podílové fondy. Bohužel lidé si často místo životního pojištění sjednají v podstatě jen méně výhodné 'spoření'. Pokud si například trvalou invaliditu pojistíte jen pár tisíci korun ročně, je to k ničemu,“ upozornil Žárský.
Špatný výběr rizik
Nevhodně nastavená rizika v pojistné smlouvě patří k dalším nešvarům, kterých se lidé dopouštějí. To, zda invalidita plyne z nemoci, nebo vznikla vlivem úrazu, je velký rozdíl, a stejné je to i v případě smrti.
Lidé se zpravidla dopouštějí chyby tím, že se pojišťují levněji pro případ smrti úrazem než pro případ smrti z jakýchkoliv příčin. Přitom statistiky mluví jasně. Nejčastější příčinou úmrtí v Česku je infarkt myokardu a dále pak zhoubná onemocnění. Oproti tomu v důsledku úrazů zemře v Česku ročně přibližně desetkrát méně lidí.
Preference krátkodobých rizik před dlouhodobými
Životní pojištění může krýt dlouhodobá i krátkodobá rizika. Mezi krátkodobá patří zdravotní obtíže trvající do jednoho roku, mezi dlouhodobá pak nemoci delšího charakteru než rok, invalidita, trvalé následky úrazů nebo smrt.
Češi však dělají chybu v tom, že obecně preferují ochranu před krátkodobými riziky, přitom jejich rodinný rozpočet zásadně ohrozí především dlouhodobá rizika.
„Některá krátkodobá rizika, jako je nemoc, je vhodnější pokrýt z finanční rezervy, nebo se zkrátka po jistou dobu uskromnit. Naopak pro případ dlouhodobých rizik, která omezí rodinné příjmy po mnoho měsíců, let nebo dokonce na trvalo, nelze z rezerv pokrýt a pojištění je nutností,“ doplnil Žárský.