Článek
Výdaje za právníka a soud obvykle zaplatí postižený. Jsou však už i případy, kdy soud rozhodl, že se exekutor dopustil trestného činu porušení domovní svobody.
Dlužníci, kvůli nimž také u osob, které nic nedluží, dochází k exekučním raziím, bývají jejich příbuzní, známí nebo podnájemníci.
„Může to být i vaše nová známost, o níž netušíte, že se topí v dluzích,“ varoval laiky ve své nejnovější zprávě právně-informační systém Codexis.
Exekutoři ze zákona smějí vstupovat do bytů třetích osob, které sice nedluží, ale u nichž se vykonavatelé domnívají, že ve své domácnosti přechovávají dlužníka. Stačí jim svědectví sousedů nebo závěry sledování.
Následně jsou oprávněni přijít do bytu sepisovat majetek do dražby, přestože nikdo není doma a majitel bytu o nezvaných hostech neví. Pro vstup exekutorů do bytů či domů třetích osob zákon již nevyžaduje asistenci policie. Vykonavatelům stačí jen zámečník k odvrtání zámku.
Nezabývají se tím, komu co patří. Berou vše. Vy musíte dokazovat, že majetek patří vám, a ne povinnému. Chtějí vidět třeba paragony, smlouvy o koupi věci, soupis z dědického řízení.
Na blokaci je 60 dnů
„Do 30 dnů můžete u exekutora podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Musíte předložit faktury a listiny potvrzující, že patří vám,“ sdělila Právu Petra Báčová z Exekutorské komory.
Lidé ale nabývací dokumenty na mnohé věci nemají. Když je tedy exekutoři nevyškrtnou, musíte podat u soudu vylučovací žalobu. Podání stojí dva tisíce korun. Do dalších 30 dnů od doručení zamítavého rozhodnutí od exekutora lze podat žalobu na vyloučení věci ze soupisu.
„Jde o excindační žalobu podle § 267 občanského soudního řádu, jež se podává u exekučního soudu. Žalobce musí znovu vlastnictví doložit. Dokud soud o žalobě nerozhodne, nesmí exekutor věc prodat,“ shrnula Báčová.
Některým soudcům někdy stačí čestné prohlášení, jiní vyžadují důslednější doložení, že věci jsou vaše, a ne dlužníka. Třeba pomocí svědků.
Ve většině případů ale stejně soudní řízení, ať skončí vydražením zabaveného majetku nebo jeho vrácením, zaplatí ten, kdo ho zachraňoval a sám nic nedlužil. Jsou-li náklady přisouzeny k tíži dlužníka, aby vám je proplatil, tak obvykle už dluží tolik, že se na vás nedostane.
Doklady ignorovali
Přestože jsou exekutoři oprávněni vstupovat do bytů třetích osob bez jejich vědomí, v některých případech to podle rozhodnutí soudu přece jen už přehnali.
„Nejvyšší soud (NS) dovodil dokonce až trestní odpovědnost daného exekutora pro trestný čin porušování domovní svobody,“ potvrdila analytička Codexis Petra Gříbková.
Podle soudu exekutoři neoprávněně zabavili televizor a DVD přehrávač Danielovi M., ačkoli dlužníkem byl jeho otec. „Věci byly zabaveny v částech domu, které dlužník neobýval. Exekutorovi byly navíc předloženy doklady, které vlastnictví věcí panem Danielem potvrzovaly,“ citovala z rozsudku Gříbková. Exekutoři doklady ignorovali a věci zabavili.
NS uvedl, že navzdory možným snahám třetí osoby pomáhat dlužníkovi skrývat majetek nelze přehlížet právo na domovní svobodu: „Vykonavatel exekutorského úřadu se nemůže zbavit odpovědnosti za případné porušení práva na svobodu obydlí třetích osob tvrzením o neplatnosti právního úkonu mezi dlužníkem a další osobou, byť z úkonu dlužníka může být patrná snaha zúžit prostor (předměty) exekuce.“ Stanoviska NS jsou klíčová, protože sjednocují rozhodování soudů.
Letos Nejvyšší soud uzavřel obdobnou kauzu. V ní potvrdil tvrzení ministerstva spravedlnosti, že se exekutor na rodičích dlužnice dopustil šikany, přičemž ale jediným právně možným „trestem“ za to bylo napomenutí.