Dvě třetiny nemovitostí čeká přeměření hranic pozemků

Už od loňska katastrální úřady provádějí po celé republice nové mapování, aby získaly přesnější a aktuálnější katastrální mapy. Souvisí to s jejich probíhající digitalizací, kterou však mnohde znemožňuje nedostatečná kvalita analogové mapy.

Více než polovina stávajících katastrálních map v Čechách a na Moravě totiž vznikla před rokem 1843. Další velkou skupinu mapovaných území tvoří zastavěná území obcí, ve kterých proběhly v posledních letech pozemkové úpravy.

Označování hranic vlastníky nemovitostí vždy probíhá v součinnosti s pracovníky příslušného katastrálního úřadu, který o něm informuje všechny dotčené dopisem minimálně s dvouměsíčním předstihem. Sezve je na místo jejich nemovitostí, kde se hranice označí. Informace bývají většinou k dispozici i na obecních vývěskách. Toto nové mapování se bude provádět zřejmě několik desítek let.

„Je to dlouhodobý úkol, i když budeme mapovat jen zastavěná území obcí, a navíc pouze tam, kde ještě nemáme katastrální mapy dostatečně přesné,“ řekl Právu místopředseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) Karel Štencel. Nové mapování má předepsaný postup, hlavními etapami jsou zjišťování hranic, vlastní zaměření, vyhotovení nové mapy, vyložení nového souboru k seznámení s výsledkem a vyhlášení platnosti.

„Vlastník nemovitosti je ze zákona povinen na písemnou výzvu katastrálního úřadu označit hranice, pokud označeny nejsou. Vzhledem k tomu, že se bude mapovat v zastavěných územích, půjde u většiny vlastníků jen o potvrzení toho, že na existujícím označení hranic, jde například o rohy budov, ploty nebo obrubníky, je mezi sousedy shoda,“ zdůraznil Štencel.

Pokud bude o tom, kudy hranice oddělující jejich pozemky vede, mezi sousedy spor, pracovníci katastrálního úřadu se jej podle něj budou snažit na místě vyřešit. V případě, že se to nepodaří, hranice nemovitostí bude označená jako sporná a bude o ní muset rozhodnout soud.

Větší města se podle Štencla mapovat nebudou, protože ve většině z nich jsou katastrální mapy již na dobré kvalitativní úrovni. „Kapacitami, které máme, budeme schopni dokončovat maximálně 150 až 200 lokalit ročně, což představuje asi dvě procenta území, ve kterých by bylo mapování potřeba. Do některých vesnic se tedy dostaneme třeba až za 30 nebo i více let,“ upozornil místopředseda ČÚZK.

Společně s revizí katastrálních map se také kontroluje, zda jsou pozemky skutečně využívané tak, jak jsou zapsané, případně zda na nich nejsou neevidované budovy. „Velmi často se v rámci nového mapování naráží na nezaměřené stavby ve dvorech, neaktuální druhy pozemků a způsoby jejich využití. Více nesouladů mezi evidovaným a skutečným stavem mají u nemovitostí bohužel instituce státní správy a samosprávy,“ uvedl Štencel.

„Většina nesouladů evidovaného a skutečného stavu je důsledkem toho, že vlastníci v minulosti nesplnili povinnost ohlásit katastrálnímu úřadu změny týkající se jejich nemovitostí,“ doplnil Štencel.

Za neohlášení přístavby či garáže, které lidé nenahlásili, hrozí až padesátitisícová pokuta (u právnických osob to může být až dvojnásobek), úřady je však zatím udělují jen výjimečně.

Při novém mapování dojde k nějaké změně v údajích katastru prakticky u všech pozemků, protože při novém mapování se nově počítají výměry všech parcel a přidělují se jim i nová parcelní čísla.

V důsledku toho se může změnit i výše daně, kterou za ně jejich vlastníci odvádějí. „Změny výměr i změny parcelních čísel jsou podle zákona o dani z nemovitých věcí okolnostmi rozhodnými pro stanovení daně, takže vlastníkům vzniká povinnost podat nově úplné nebo dílčí daňové přiznání,“ dodal Štencel.