Článek
Je to paradox: jeden soud potvrdí, že to, co dluží, mají zaplatit, posvětí tedy nárok věřitele, ale druhý soud to oddlužením smaže. Přitom věřiteli nebývají jen finanční instituce, ale často zoufalí jednotlivci.
Ukazuje to analýza insolvenčního rejstříku, kde jsou ukládány dokumenty a zprávy o dlužnících a zkušenosti advokátů. Je přitom i mezi politiky všeobecně rozšířená představa, že soudy umožňují odpustit až 70 procent dluhů typicky samoživitelkám, které ve snaze zajistit to nejnutnější naletěly lichvářům. Příliš velká zkratka. Mnohdy to totiž tak vůbec není.
Přitom vlastně všem na očích v insolvenčním rejstříku se odehrávají případy vychytralých.
Získala celý dům na úkor exmanžela
Žijí si ve velkém domě, ale oficiálně nic nemají díky fiktivně vytvořeným závazkům, jež mají napsané jen na papíře vůči osobám blízkým, aby na ně nikdo kvůli zdánlivé předluženosti už nemohl.
Zde jeden případ tohoto kalibru. Paní Kateřina (45 let) ze severní Moravy si s manželem pořídili společný rodinný dům v hodnotě přesahující tři miliony korun. Také se jim narodilo dítě. Na počátku tohoto desetiletí však dospělo jejich manželství k rozvodu. A tím i k nutnosti dospět k majetkovému vyrovnání.
Paní Kateřina uzavřela s manželem dohodu o vypořádání společného jmění manželů, podle které jí připadne do výlučného vlastnictví celý dům.
On měl proti tomu obdržet třičtvrtě milionu korun s tím, že polovinu předmětné částky obdrží hned a druhou polovinu mu bude paní Kateřina splácet v pravidelných měsíčních splátkách po dobu tří let.
Exmanžela paní Kateřiny však čekalo trpké překvapení, když po zapsání jejího výlučného vlastnického práva k předmětné nemovitosti nedostal ani korunu.
Jelikož mu po rozvodu nezbylo vůbec nic než pohledávka za bývalou manželkou a sám se dostal v souvislosti se zajišťováním nového bydlení do finančních nesnází, zaslal paní Kateřině předžalobní upomínku k úhradě jejího dluhu. Ta na ni reagovala fikaně, jako mnoho jiných dlužníků.
„Uzavřela se svým novým přítelem smlouvu o půjčce na tři a půl milionu korun, kterou mu téhož dne zajistila zástavním právem k rodinnému domu. Půjčka měla být údajně poskytnuta v hotovosti a je vratná do konce roku 2030,“ popisuje právnička Lada Petriková z AK Vlasák.
Věřitel „na oko“ chrání dlužnici
Bývalý manžel paní Kateřiny se nevzdal a přes řadu obstrukcí se skrze soustavu obecných soudů po letech dobral k pravomocnému rozsudku, který mu dal za pravdu. Jelikož paní Kateřina nezaplatila nic na rozvodové vypořádání ani po posledním verdiktu soudu, nezbylo manželovi nic jiného než podat návrh zahájení exekuce.
Po jejím nařízení se ale paní Kateřina rozhodla podat návrh na povolení oddlužení a svěřila se pod ochranu insolvenčního soudu. Zjednodušeně řečeno se při oddlužení plněním splátkového kalendáře uspokojují prostí věřitelé z postižitelné části měsíčních příjmů dlužníka.
„Věřitelé mající zástavní právo k nějakému statku insolvenčního dlužníka uspokojují své nároky toliko z výtěžku zpeněžení toho či onoho statku. Insolvenční správce ovšem nesmí zpeněžit zástavu, u které k tomu nedá výslovný pokyn zajištěný věřitel. A jelikož je jediným zajištěným věřitelem nový přítel paní Kateřiny, nelze důvodně předpokládat, že tento pokyn za pět let trvání oddlužení udělí,“ vysvětluje Petriková.
Nová ňadra z půjčky, splátky smaže soud
Po letech soudů a soudních výloh dluží paní Kateřina bývalému manželovi téměř jeden milion korun. Nároky dalších dvou věřitelů nemajících zajištění jsou marginálního charakteru.
Za stávajících okolností tak paní Kateřině zůstane po pěti letech oddlužení (kdysi) společný dům. A bývalý manžel (možná) dostane v horizontu 60 měsíců pouhou třetinu toho, co mu náleží podle rozvodového vypořádání.
Takový případ vychytralých dlužníků ovšem zdaleka není ojedinělý. Paní Lucie (32 let) z Prahy je bezdětná, svobodná kosmetička. Podle obsahu insolvenčního spisu její příjmy z podnikatelské činnosti nedosahují ani životního minima. Většinou totiž klientky kasírovala jako melouch.
A jak se také ukázalo, žena si pronajala byt na lukrativní adrese a pořídila si luxusní vozidlo. Dokonce si podle zjištění advokáta jednoho z věřitelů nechala za peníze jedné z půjček udělat nová ňadra. Kdekomu neplatila za odebrané zboží a služby, půjčovala si. Když se výše dluhů začala blížit dvěma milionům korun, požádala soud o ochranu před věřiteli a o oddlužení.
Stačilo vyplnit pár kolonek na pár papírech, soud nic moc nezkoumal, nemá na to ani kapacitu. Insolvenční správce paní Lucii ani nesmí nic srážet. Oficiálně přece skoro žádné příjmy nemá. Na její oddlužení ovšem přispívá darem třetí osoba (něco jako sponzor) hradící přesně takovou částku, aby paní Lucie po pěti letech oddlužení dosáhla 30% uspokojení věřitelů.
„Poté jí soud promine zbytek. Paní Lucie tak svým věřitelům nevrátí 1 330 000 korun. A to budeme ještě podmínky oddlužení dále změkčovat? Oddlužení by přece nemělo být nárokové pro každého, kdo si zamane,“ poznamenala Petriková.
