Chcete ubytovat cizince? Co je třeba vědět

Pokud jste se rozhodli pronajmout své ubytování člověku ze zahraničí, měli byste být připraveni na formální požadavky, které po vás budou úřady požadovat.

Povinnosti pronajímatele ve vztahu k cizincům se věnuje zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, z něhož vyplývá, že tzv. ubytovatelem (provozovatel hotelu i běžný pronajímatel bytu) je každý, kdo poskytuje ubytování za úhradu nebo ubytovává více než pět cizinců, přičemž výjimkou je pouze případ, kdy lze ubytované cizince a ubytovatele považovat za osoby blízké.

Vzhledem k tomu, že osobní identifikace cizinců se často liší od našich zvyklostí, cizinci např. zpravidla nemají rodné číslo (ovšem v případě víza na více než 90 dnů, mohou o rodné číslo požádat), je třeba tomu při sepisování nájemní smlouvy přizpůsobit i požadované osobní údaje. Cizince je tak možné identifikovat podle jména, data narození a čísla cestovního dokladu.

Samotná smlouva je uzavírána jako „smlouva s mezinárodním prvkem”. Je vhodné do ní začlenit speciální ujednání, které stanoví, že se budou spory vzniklé z nájemní smlouvy řešit výhradně místně příslušným českým soudem a podle českého práva.

Abyste se vyhnuli případným dodatečným výdajům, myslete i na stanovení odpovídající kauce či sjednání pojištění nemovitosti či bytu.

„První a nejzákladnější povinností vyplývající z pronájmu ubytování cizincům je oznámení činnosti policii. Oznámení musíte učinit do tří pracovních dnů od zahájení bydlení a lze ho podat prostřednictvím přihlašovacích tiskopisů v písemné formě či elektronicky prostřednictvím internetové aplikace – tu je nutné využít v případě, že máte ubytování zapsané jako předmět podnikatelské činnosti,” upozornil Tomáš Smolík z D.A.S. pojišťovna právní ochrany.

Tato povinnost vyplývá ze zákona a při jejím nesplnění hrozí až 50 tisíc korun pokuty.

Další povinností pronajímatele je na cizincovu žádost vystavit mu potvrzení o ubytování obsahující celé jméno, přesnou adresu bytu i dobu ubytování. Zároveň je po celou dobu poskytování pronájmu nutná součinnost s policií, pokud k tomu vyzve, pronajímatel jí též musí umožnit přístup do prostor, které cizinci pronajímá.

Ze zákona též vyplývá povinnost pronajímatele vést tzv. domovní knihu. Je to dokument, který obsahuje zejména jméno a příjmení nájemníka, datum narození, příslušnost ke státnímu občanství, číslo cestovního dokladu a dobu ubytování uvedenou v nájemní smlouvě.

Domovní knihu je pak nutné uchovávat dalších šest let od provedení posledního zápisu a ubytovatel musí být schopen ji kdykoli poskytnout policii.

Povinnosti má i ubytovaný cizinec, kdy kromě těch zaznamenaných v nájemní smlouvě se musí ohlásit i po skončení nájmu, což by měl provést osobně na oddělení azylové a migrační politiky ministerstva vnitra.

Po předání bytu by měl dále oznámit policii, že se nebude na dané adrese dále zdržovat. „Tato povinnost nezaniká ukončením nájemní smlouvy a je tedy i v zájmu ubytovatele, aby byla záležitost včas vyřešena,” doporučil Smolík. Proto by měl sám ubytovatel, pokud tak neučiní ubytovaný cizinec, informovat policii o zrušení cizincova pobytu v dané nemovitosti.

Do České republiky podle odhadů ministerstva vnitra uprchlo z Ukrajiny kolem tří stovek tisíc lidí. Řada z nich musí vzhledem k naplněným kapacitám ubytovacích prostor spoléhat i na pronájmy, které jim poskytnou běžní obyvatelé. Ubytování cizinců je ošetřeno zákony, ovšem v případě ukrajinských uprchlíků je třeba počítat i s určitými specifiky, která jsou vládou stanovena z důvodu stabilizace současné situace v zemi.

Nabídky ubytování jsou sdružovány na několika platformách jako Pomáhej Ukrajině, Uprchlíci vítejte nebo přes Správu uprchlických zařízení, či web Naši Ukrajinci, které zpravidla současně koordinují i další formy pomoci.

„Speciální režim byl stanoven zákonem č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, kterým byl mj. stanovena možnost dočasné ochrany, tedy oprávnění k pobytu na území České republiky,” doplnil Smolík.

Lidem, kteří poskytnou bezplatně ubytování cizinci s dočasnou ochranou, bude na pokrytí výdajů spojených s tímto ubytováním poskytnut tzv. solidární příspěvek.

„V případě jednotlivců byl vládou schválen příspěvek tři tisíce korun měsíčně za jednoho ubytovaného člověka, přičemž celková částka za jednu domácnost nesmí převýšit 12 tisíc korun. Ubytování musí být poskytnuto minimálně na 16 po sobě jdoucích dní a příspěvek bude vyplácen za březen až červen. Dané nařízení vlády bylo ve sbírce zákonů publikováno na konci března pod č. 73/2022 Sb.,” doplnil Smolík.

Podle Ministerstva financí by měl být tento solidární příspěvek osvobozen od daně.

Ministerstvo práce a sociálních věcí na svých stránkách uvádí, že v případě ubytování uprchlíků z Ukrajiny není přímo nutné sepisovat nájemní smlouvu, do žádosti o příspěvek stačí uvést identifikaci ubytovaných osob, aby bylo možné ověřit oprávněnost čerpání příspěvku.

V případě, že se i tak pro nájemní či podnájemní smlouvu (v případě poskytnutí celého bytu či jeho části) rozhodnete, je třeba stanovit měsíční poplatek na 0 korun, protože na příspěvek máte nárok jen u bezplatného ubytování.