Češi v cizině vydělají přes 70 miliard ročně

Vyplývá to ze zjištění Banky Creditas. Podle jejích průzkumů by ale bylo ochotno za prací dojíždět daleko více tamních obyvatel. A to 48 procent. Polovina to pak spíše nebo zcela odmítá.

„Bariér je několik, například jazyk či jiné prostředí,“ řekla Ivana Picková, členka představenstva banky.

Otevřenost k možné práci v cizině přitom podle ní má silnou návaznost na věk. Čím jsou lidé mladší, tím spíše by byli pro. Například ve věku mezi 18 a 25 lety „pendlují“ do ciziny čtyři procenta obyvatel příhraničních krajů, což je dvojnásobek za celou populaci.

Ochotno pracovat v zahraničí by bylo 68 procent z nich. Hlavním důvodem, proč jsou lidé náchylní pracovat za hranicemi, je přitom především vyšší mzda.

„Nejčastěji v cizině pracují řemeslníci. Ale přibývá i vysokoškoláků, takže to budou například IT odborníci a technici či zaměstnanci ze zdravotnictví,“ řekl hlavní ekonom banky Petr Dufek.

Podle údajů České národní banky, jež Dufek dohledal, je přitom bilance mezd vyplácených v České republice cizincům a výdělků vyplácených Čechům v cizině kladná. Do ciziny odchází zhruba šedesát miliard korun, čeští občané si v zahraničí vydělají ročně o deset miliard více.

Poukázal přitom i na určitou disproporci, kdy z hlediska výdělků patří Česká republika stále spíše na východ Evropy, z hlediska migrace za prací ale náleží spíše na západ.

Pokud se vezme celá česká populace, nejenom příhraniční kraje, pracuje z ní v cizině 1,4 procenta lidí. Například na Slovensku je to 5,1 procenta, v Polsku 4,9 a v Maďarsku 3,3 procenta.

V Německu, Francii, Itálii či ve Španělsku je tento podíl maximálně mírně přes dvě procenta. Ze západu se z velkých zemí z uvedeného podílu vymyká pouze Portugalsko s osmi procenty a Švýcarsko se 4,3 procenta.

V Česku se tento počet navíc v čase příliš nemění, obdobný byl i v letech okolo krizového roku 2008.

„Čechy do zahraničí nevyžene ani recese,“ uzavřel s nadsázkou Dufek.