Češi měsíčně spoří desetinu příjmů. Jejich úspory rostou nejvíce ve střední Evropě

Průzkum Money Matters agentury IMAS pro Českou spořitelnu ukázal, že většina Čechů klade na tvorbu finančních úspor velký důraz. Více než tři čtvrtiny lidí totiž zmínily, že odkládání peněz stranou je pro ně důležité. Pouze pět lidí ze sta vůbec nespoří.

Dvě pětiny Čechů spoří každý měsíc stejnou částku, další tři pětiny pak stranou uloží tolik, kolik jim zbyde a mohou v rodinném rozpočtu postrádat. Nejčastěji pak lidé stranou uloží částku mezi 1000 až 2500 korunami, v průzkumu ji uvedla čtvrtina oslovených. Více než pětina je schopná měsíčně uspořit 2500 až 5000 korun.

Průměrná výše měsíčních úspor Čechů se letos dostala na částku 2720 korun, přičemž oproti loňskému roku se zvýšila o 233 korun. Podíl jejich úspor na hrubých příjmech se dlouhodobě pohybuje kolem 10 procent.

Více než Češi měsíčně v průměru spoří v regionu střední a východní Evropy jen Rakušané (259 eur, zhruba 6710 korun) a Slováci (111 eur, zhruba 2875 korun). Naopak nejnižší průměrné měsíční úspory mají obyvatelé Chorvatska (63 eur, zhruba 1632 korun) a Srbové (40 eu, zhruba 1036 korun).

V posledních pěti letech pak Češi dokonce ve středoevropském regionu zaznamenali vůbec největší navýšení měsíčních úspor, které činilo 29 procent.

Lidé spoří hlavně proto, aby měli nějakou rezervu na horší časy. Tuto potřebu silně vnímají zejména Slováci (98 procent) a Češi (95 procent), nejméně pak Maďaři (70 procent).

Zabezpečení se na stáří uvádějí respondenti v regionu střední a východní Evropy až jako čtvrtý důvod v pořadí co do motivace vytvářet si rezervy. Výjimku tvoří Češi (66 procent) a Slováci (52 procent). Tento důvod pro vytváření rezerv se pak promítá i do finančních produktů, kam lidé spoří peníze. Česká republika je jedinou zemí ve sledovaném středoevropském regionu, kde nejpopulárnějším nástrojem jsou penzijní fondy.

Občané ostatních zemí preferují odkládání peněz na vkladní knížky. Nejvíce populární jsou v Rakousku, kde je preferují čtyři pětiny střadatelů.

Stále více Čechů pak uvádí jako důvod ke spoření i snahu získat peníze na studium a vzdělání ať už svoje, tak i svých dětí. Zatímco až do roku 2017 tento důvod zmiňovalo jen minimum respondentů, letos je vzdělání motivem pro spoření již pro každého pátého respondenta.

Češi jsou spolu se Slováky a Rumuny nejvíce otevření investicím na kapitálových trzích. Za poslední čtyři roky se počet investorů zdvojnásobil, k investování za účelem tvorby úspor se v současnosti podle průzkumu hlásí téměř pětina Čechů. Přesto ale lidé stále raději volí možnost investovat do životního pojištění, nemovitostí, či nechávají peníze na bankovních účtech.

V Česku i v celém středoevropském regionu je zřejmá malá ochota lidí pouštět se při nakládání s vlastními úsporami do většího rizika. Pouze devět ze stovky oslovených  Čechů je ochotno v investování riskovat, naopak dvě třetiny obyvatel riskovat odmítá.

Tento přístup se pak promítá do obliby konzervativních finančních produktů (stavební spoření, spořící účty, penzijní fondy). Třetina střadatelů dokonce ponechává peníze na běžných účtech v bankách, přestože jejich výnosnost je v podstatě nulová. Více než dvě pětiny lidí přitom tvrdí, že jsou dobře obeznámeni s možnostmi, jak zhodnocovat svoje úspory.

„Finanční gramotnost Čechů jednoznačně roste, lidé začínají mít lepší povědomí o možnostech, jak zhodnocovat svoje peníze. Přesto je zde velká skupina lidí, kteří buď z opatrnosti a částečně i z pohodlnosti rezignují na vyšší zhodnocení svých úspor,“ uvedl Tomáš Petr z České spořitelny.