Češi mají v bankách 1,8 biliónu korun, ale moc s tím spokojeni nejsou

Domácnosti mají více než tři pětiny úspor (zhruba 1,097 biliónu korun) uloženy na netermínovaných vkladech, z nichž většinu tvoří běžné účty (38 procent, 688 miliard korun) a zbytek spořicí účty a další netermínované vklady (409 miliard). Na termínovaných vkladech (39 procent) se Čechům zhodnocuje zhruba 715 miliard korun.

Česká republika patří v Evropě mezi finančně lépe zajištěné národy. Podle průzkumu ING Bank, který byl proveden ve 13 evropských zemích, mají tři pětiny českých domácností dostatečnou finanční rezervu, aby dokázaly financovat své potřeby na současné úrovni po dobu alespoň tří měsíců.

Stejný podíl domácností je například v Lucembursku, Rakousku, Velké Británii či v  Nizozemí. V Evropě by v průměru s tříměsíční rezervou vyšlo kolem 55 procent domácností. Oproti tomu více než polovina Rumunů (52 procent) a Francouzů (54 procent) by své potřeby na současné úrovni po dobu tří měsíců z úspor nepokryla.

I přesto, že Češi patří v Evropě mezi nejspořivější národy (zhruba tři čtvrtiny domácností si nějakou formou spoří), pouhá pětina z nás je s výší svých úspor spokojena.

„Pokračující nepříznivá ekonomická situace se v loňském roce odrazila i na zhoršujícím se vnímání stavu osobních financí nás, Čechů. Při výpovědích našich spoluobčanů tak nastává paradoxní situace. Ačkoliv patříme k nejspořivějším evropským národům, což dokazuje i vysoký poměr domácností, které by dokázaly přežít se svou finanční rezervou alespoň tři měsíce, je naše spokojenost s úsporami jedna z nejnižších,“ komentoval data z výzkumu Libor Vaníček  z ING Bank.

Mezi nejvíce spokojené národy patří Lucemburčané, Nizozemci či Rakušané (zhruba dvě pětiny domácností). Na druhou stranu trojici nejméně finančně spokojených národů tvoří Poláci, Italové či Rumuni (kladně se vyjádřilo jen kolem 17 - 15 procent lidí).

Za poslední tři roky (od roku 2011) úroveň spokojenosti s úsporami ve většině evropských zemí klesala. Největší pokles byl zaznamenán u Poláků - v roce 2011 výše rezervy vyhovovala polovině z nich, v roce 2012 jen necelé třetině a v roce 2013 už jen zhruba 17 procentům. Pokles, i když ne tak znatelný, lze sledovat i u českých domácností (2011: spokojeno s úsporami 31 procent, 2012: 25 procent, 2013: 22 procent).

Nejčastější důvody spoření jsou v České republice obdobné jako u zbytku Evropy. Více než polovina Čechů spoří na vytvoření finanční rezervy. Dalšími motivy pro odkládání peněz stranou jsou pro zhruba čtvrtinu obyvatel bydlení, dovolená a děti. Na nákup drahého zboží pak ukládá peníze stranou zhruba pětina českých domácností.

Oproti tomu Evropané spoří častěji než my na dovolenou, zmínila v průměru třetina z nich. Další v pořadí je nákup drahého zboží, bydlení a o něco méně než my ukládají peníze na budoucnost svých dětí (21 procent).