Češi hojně spoří a ukládají hotovost

Čím dál tím více finančníků přiznává, že už ani nevědí, do čeho nového investovat a jak ještě jinak, výnosněji namixovat portfolia. Někteří říkají, že výhodu brzy získá ten, kdo bude mít po ruce pořádnou hotovost, tzv. rychlou likviditu.

Podle informací Práva i tuzemské investiční skupiny začaly prodávat některá svá želízka jako cenné papíry a nemovitosti a hromadí eura a dolary. Chtějí mít „nabito“ na očekávané levnější nákupy. Také z bank jdou informace, že si tvoří větší polštáře, hromadí rezervy a zbavují se méně výnosných a rizikových úvěrů. Dílem proto, že kvůli evropským protikrizovým nařízením musí, a dílem proto, že větří horší časy.

Většina domácností tak daleké výhledy nemá, nicméně kdo může, alespoň si odkládá nějakou tu tisícovku. Jak dokládají zprávy ČNB, celkové úspory domácností v posledních letech pravidelně narůstají, i když spořicí účty nenabízejí žádné slušnější zhodnocení.

A kdo našetřil více, bere si i hypotéku na tzv. investiční byt. V průzkumu pro Expobank CZ 60 procent dotázaných uvedlo jako investici na prvním místě nemovitost a až na druhém spořicí účty a stavební spoření (oboje 31,7 procenta). A nemálo lidí investuje do akcií.

Podle průzkumu pro Raiffeisenbank se do investování pouští 37 procent Čechů ve věku 25 až 55 let. Ze sondy vyplynulo, že nejčastěji investují do podílových fondů, nemovitostí a do akcií, přičemž průměrně spoří/investují tři tisíce korun měsíčně. Z jiného průzkumu pro Sberbank zase vyšlo, že většina dotázaných dokáže „dát stranou“ až sedm tisíc korun měsíčně.

Však také například obchodníkům se spořením do zlata za posledních pět let přibylo klientů po tisících. Kdo koupil zlato před třemi lety, neprohloupil, přestože zlato se spíše považuje za udržitele hodnoty. Už v polovině roku bylo zlato na šestiletém maximu, zatímco palladium zhodnotilo o bezmála 20 procent, dvakrát více než zlato.

Míru aktivity ukazuje i to, jak se novým nabídkám daří vybírat od lidí peníze. Třeba Portu Gallery dostala na investičního veterána od jednotlivců milion korun během pár dní, české Trinity Bank zase přinesli převážně Češi na spořicí účty za necelý rok pět miliard korun.

Investice jsou spojeny s větším výnosem, ale také rizikem. Komu zbývá více peněz, kupuje proto více různých věcí.

A od kolika peněz už se může člověk cítit investorem? Fondy kvalifikovaných investorů přijímají klienty od milionu korun, jako třeba fond do průmyslových nemovitostí Arete, nebo až od pěti milionů, jako je to u Raiffeisen investiční společnosti. Zde nakupují pro klienta více různých nástrojů, Arete buduje výrobní haly a pronajímá je.

Arete díky dosavadnímu hospodářskému rozmachu přináší jedenáctiprocentní zhodnocení ročně, což je téměř třikrát více než nájmy z drahých bytů. Pokud dá investor minimální požadovanou částku milion korun, dostane 110 tisíc korun ročně. Taková výnosnost odpovídá i představám šéfů velkých firem v anketě společnosti EY.

Někteří finančníci nepovažují výnos ani kolem 3,5 až pět procent ročně z vloženého kapitálu, což je běžné u nájemného, vůbec za investování.

„To si nemyslím. I byt s takovým výnosem je investicí. Nejvíce ovšem vyděláváme klientům, kteří dlouhodobě, třeba deset let, investují do akcií. U akciových fondů bývá zhodnocení kolem sedmi až deseti procent. U dluhopisů v rozmezí jednoho až pěti procent ročně,“ řekl Právu šéf Raiffeisen investiční společnosti Jaromír Sladkovský.

Mnoho lidí ale zdaleka nemá volných ani pět, ani jeden milion. A tak zůstávají u osvědčeného. „Stavební a penzijní spoření je základ každého portfolia. Motivuje spořit pravidelně a má daňové zvýhodnění,“ potvrzuje Sladkovský.

Však také Českomoravská stavební spořitelna za první tři čtvrtletí uzavřela přes 125 tisíc smluv o stavebním spoření, což je meziročně stále mírný nárůst.