Alimenty od státu pobírá jen 7400 lidí

Když se tato dávka zaváděla, předpokládal stát, že na ni bude mít nárok zhruba 24 tisíc lidí ročně. Podmínkou pro dávku ale je to, že samoživitelé a samoživitelky dlužné výživné vymáhají v exekučním řízení nebo v řízení o soudním výkonu rozhodnutí. A právě od toho často upouštějí, ať už proto, že nechtějí jít do sporu s druhým rodičem, nebo se domnívají, že jim dávka nestojí za čas a energii na soud.

O náhradní výživné bylo možné poprvé požádat v červenci minulého roku, takže zatím nelze provést meziroční porovnání. Žádostí ale podle ÚP přibývá. „Za posledního půlroku narostl počet měsíčně vyplácených dávek o 1820,“ upozornila mluvčí úřadu Kateřina Beránková.

Průměrná výše dávky na jedno dítě je 1806 korun. Tato částka se mírně zvýšila, ještě v lednu to bylo 1726 korun. Podle analýzy květnových dat, kterou vypracoval výzkumný ústav práce a sociálních věcí (VÚPSV), je náhradní výživné nejčastěji vypláceno na děti ve věku sedm až patnáct let, jejich podíl činí zhruba 60 procent. Pětina dětí je v předškolním věku a zbývající pětinu představují děti šestnáctileté a starší.

Většina vyplácených dávek se pohybovala mezi 1500 a 2000 korunami. „Maximální částka 3000 korun byla v prvních dvou měsících nároku přiznána každému pátému žadateli, v dalších pěti měsících náležela zhruba každému šestému,“ uvedly autorky analýzy.

Zcela specifická je Praha, kde byla téměř polovina všech dávek přiznána v maximální výši 3000 Kč, a naopak zastoupení nejnižších částek do 1000 Kč bylo spíše výjimečné. To je zjevně dáno vyššími příjmy a tím i vyššími alimenty vyměřovanými soudem.

Autoři se zaměřili i na ekonomickou situaci protějšků, které na děti neplatí alimenty. V době výzkumu vyvíjely pracovní aktivitu pouze zhruba dvě pětiny dlužících rodičů, takřka třetina byla v evidenci úřadu práce.

„To vypovídá o napjaté finanční situaci velké části povinných osob v důsledku absence příjmů, kdy se nabízí interpretace, že právě tato skutečnost je důvodem neplacení výživného,“ uvedla analýza.

S neplacením výživného ale podle analýzy souvisí velmi často i napjaté či narušené vztahy mezi rodiči dítěte, chybějící kontakt jednoho z rodičů s ním, a s tím související jeho nízká až nulová ochota platit alimenty.

Pokud jde o rodiče žádající o náhradní výživné, musí nezřídka chybějící alimenty dorovnávat brigádami. Často přitom mají obtíže při hrazení nákladů na domácnost, a to i výdajů na základní potřeby, potraviny, dětské oblečení a obuv, bydlení a výdaje spojené s docházkou dětí do školy či předškolního zařízení.