Češi měli loni na útraty 2,7 bilionu korun

V roce 2011 měly české domácnosti například na útratu pouze 2,07 bilionu korun, vyplývá z údajů ministerstva práce a sociálních věcí. Ministerstvo očekává, že objem prostředků, které budou mít občané na útratu letos, vzroste o dalších zhruba šest procent.

Příznivý vývoj příjmů, za kterým stojí růst ekonomiky, potvrdil i Český statistický úřad (ČSÚ). Z výsledků pravidelného šetření o příjmech a životních podmínkách domácností za rok 2018 vyplynulo, že příjmovou chudobou je ohroženo pouze 9,6 procenta osob žijících v českých domácnostech.

Česko se tak řadí k evropským zemím s vůbec nejnižším podílem takto ohrožených osob, uvedli statistici. Obdobný trend je možné očekávat i letos.

Příznivý vývoj příjmů domácností má vliv na udržení silné koupěschopnosti, a zpětně tak podle ekonomů posiluje ekonomiku. „Růst české ekonomiky se bude nadále muset silně opírat o spotřebu tuzemských domácností, kterou podporuje zmíněný růst mezd a platů a také růst důchodů,“ potvrzuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Czech Fund.

Přes celostátní růst mezd a zvyšování důchodů ne všechny domácnosti mohou tvrdit, že jejich příjmy jim stačí na základní provoz. Loni vycházelo se svými příjmy s velkými obtížemi nebo s obtížemi 17,6 procenta domácností.

Podle únorového průzkumu agentury CVVM hodnotilo v letošním roce svoji životní úroveň jako špatnou 12 procent domácností. Patří mezi ně především skupiny domácností samoživitelek s dětmi, rodiny s více dětmi či domácnosti seniorů.

Podle ČSÚ například problém, jak vyjít s penězi, má 35,6 procenta jednočlenných domácností s dítětem či 25,7 procenta domácností osob starších 65 let.

Pro domácnost jednotlivce činila loni hranice chudoby 11 963 korun měsíčně. U domácnosti dvou dospělých tato hranice vycházela na 17 944 korun měsíčně, u rodiče s dítětem do 13 let činila 15 552 korun měsíčně a pro partnerský pár se dvěma dětmi do 13 let byla 25 122 korun měsíčně.

K největším výdajům domácností vedle nákupu potravin patří náklady spojené s bydlením včetně nákladů na energie a vodu, a to zejména u rodin, které nemají vlastní byt či dům a musí platit nájem. Desetina rodin vydá za bydlení téměř polovinu veškerých příjmů, uvádí ČSÚ.

Za loňský rok celkový objem úvěrů domácností evidovaných u peněžních ústavů vzrostl proti roku 2017 o 115,9 miliardy korun (+7,6 procenta), a dosáhl tak ke konci minulého roku 1,646 bilionu korun. Rozhodující část meziročního růstu objemu bankovních peněžních půjček představovaly hypoteční a jiné úvěry spojené s bydlením (1,246 bilionu korun), z toho celkový objem hypotečních úvěrů se zvýšil o 95,9 miliardy korun (na 1,131 bilionu korun).

Díky rostoucím peněžním příjmům ale domácnosti současně navýšily také stav svých úspor, kdy se jejich celkový objem v roce 2018 meziročně zvýšil o 7,9 procenta (+188,3 miliardy korun) na 2,558 bilionu korun. Přednost dávaly převážně spoření v netermínované formě (+177,8 miliardy korun), ale poprvé od roku 2009 se v minulém roce také zvýšily i termínové korunové vklady (o 10,5 miliardy korun).