Článek
Díky růstu platů a nízké nezaměstnanosti si lidé také více věří. Půjčují si peníze, ale nemají tolik jako dříve problémy s jejich splácením, a navíc dokážou ušetřit třikrát víc, než kolik si nabrali na úvěrech.
Loni od ledna do konce října si české domácnosti u bank vypůjčily 99 miliard korun, ale za stejnou dobu si na bankovní účty lidé uložili 314,5 miliardy korun.
Podle statistiky ČNB domácnosti dlužily v říjnu bankám 1,63 bilionu, z toho 1,23 bilionu korun tvoří úvěry na bydlení. Na druhé straně mají Češi v bankách uloženo přes 2,4 bilionu korun. Z toho téměř 1,9 bilionu korun na běžných účtech. Statisticky tedy každý obyvatel Česka v průměru bankám dluží 153 tisíc, ale současně v nich má uloženo 229 tisíc korun.
Nejčastěji se výše úspor českých domácností pohybuje mezi tříměsíčním až ročním příjmem. Potvrzuje to poslední průzkum pro společnost KRUK Česká a Slovenská republika. Vlastnictví úspor v této výši uvádí 67 procent Čechů. Výrazně přitom převažují lidé bez závazků po splatnosti, z nichž má úspory plných 80 procent. Spoří ale také dlužníci, z nichž má úspory více než polovina (55 procent) dotazovaných.
Spoří hlavně kvůli nečekaným výdajům
Podíl lidí s úsporami výrazně roste s úrovní dosaženého vzdělání. Úspory má 83 procent lidí s vysokoškolským vzděláním, 72 procent se středoškolským vzděláním s maturitou (bez maturity 63 procent), ale jen 48 procent Čechů se základním vzděláním.
„Češi mají peníze nejčastěji uloženy na běžném účtu v bance, ale využívají také spořicí účty a důchodové spoření. Úspory v hotovosti si drží především lidé se závazky po splatnosti,“ potvrdila mluvčí společnosti KRUK Jana Žaludová.
Lidé si podle průzkumu vytvářejí hlavně rezervy pro nečekané situace. Tento účel spoření uvádí jako hlavní hned 64 procent Čechů. Následuje spoření na důchod (36 procent dotazovaných) a teprve poté uvádějí respondenti další různé důvody. Například rekonstrukce domu či bytu, nákup auta či domácích spotřebičů, nebo odpočinkové a zábavní aktivity.
„Češi myslí na budoucnost a uvědomují si, že je mohou postihnout problémy se zaměstnáním či zdravím, stejně jako třeba nečekané výdaje za opravu auta,“ doplnila Žaludová.
Údaje o spoření Čechů potvrzuje i průzkum pro finanční skupinu Wüstenrot. Na spořicí účet si podle tohoto průzkumu ukládá více než polovina Čechů šest až 20 procent svých příjmů. Většinou ale až ve chvíli, kdy jim nějaké peníze zbývají. Pravidelně spoří jen 16 procent dotazovaných.
Rozhodují úroky
Drtivá většina Čechů si ušetřené peníze neschovává doma, část peněz na „horší časy“ v šuplících či domácích trezorech si nechává jen pět procent dotázaných lidí.
Více než osmdesát procent účastníků průzkumu uvedlo, že při rozhodování, u které instituce si spořicí účet zřídí, je pro ně nejdůležitější výše úrokové sazby.
Téměř čtyřicet procent respondentů pak zajímá i výše poplatků a pro třetinu dotazovaných je důležitá důvěryhodnost dané finanční instituce. Při výběru spořicího účtu, respektive peněžní společnosti, hrají významnou roli také podmínky zřízení, které by měly být podle lidí jasné a jednoduché.
„Pro velkou většinu klientů je při výběru spořicího účtu klíčová úroková sazba. Ta je samozřejmě podstatná, ale neměla by být hlavním a jediným kritériem. Vysoký a lákavý úrok může být vázán mnoha podmínkami nebo jen na časově omezenou dobu,“ okomentoval výsledky průzkumu Pavel Hejzlar z Wüstenrotu.
Kromě šetření na horší časy si Češi ukládají peníze stranou také na dovolenou (28 procent) a pro děti nebo vnoučata (26 procent). Jedna pětina pak šetří na koupi automobilu. Mimo spořicí účty Češi k ukládání svých peněz s oblibou využívají produkty se státní podporou. Více než polovina dotazovaných měla zřízen o stavební spoření.
