Hlavní obsah

Topíte-li se v dluzích, na další půjčku raději zapomeňte

Do dluhové pasti se člověk propadne raz dva. Stačí nedávat si pozor, kolik utrácíte, a do toho přijde rozbitá lednička nebo nabourané auto. Co dělat, když už máte problém, poradil Martin Podolák z mBank.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek

Článek

Na splátkách úvěrů platím víc, než co utáhnu ze svých příjmů. Pomůžete mi, prosím?

Nejdříve je nutné podívat se na to, co vlastně měsíčně splácíte. Ideální je si vše sepsat. Pokud se jedná o několik splátkových úvěrů, kreditních karet či kontokorentních úvěrů, například i od různých poskytovatelů, může být cesta k nižší splátce poměrně jednoduchá.

V takovýchto případech se jako řešení nabízí refinancování nebo konsolidace úvěrů. Jde o proces, při kterém převedete všechny své závazky k jednomu finančnímu ústavu (ideálně bance) a namísto několika splátek budete v budoucnu platit jen jednu. Díky tomuto kroku můžete výrazně ušetřit na úrocích, zejména u kreditních karet, kde se pohybují okolo 20 procent, nebo si například prodloužit dobu splatnosti, a tak si snížit měsíční splátky třeba i na polovinu.

Dosáhnu ale na novou půjčku, když už se topím v dluzích?

To je dobrá otázka. Pokud jste se v této situaci neocitl zrovna v tuto chvíli, je pravděpodobné, že vás finanční potíže trápí delší dobu. Takže se vám mohlo stát, že splátky úvěrů, ale i platby operátorům nebo za energie hradíte pozdě. Když si jdete pro úvěr, banka nahlédne do registrů dlužníků, ve kterých jsou tyto vaše prohřešky zachyceny, a jako rizikovější klient můžete dostat vyšší úrok nebo úvěr nedostanete vůbec. Řešením může být opět konsolidace či refinancování.

Abychom si ale rozuměli. Když se topíte v dluzích, půjčte si jen za účelem výhodnějšího splácení vašich závazků. V žádném případě ne k tomu, abyste peníze využil na splácení jiných závazků. To by byla cesta do úvěrové spirály, která končí velkými problémy a v neojedinělých případech i osobním bankrotem.

Jsou ještě nějaké jiné cesty ven ze slepé uličky, o které se bavíme?

Můžete usilovat o odklad nebo snížení splátek, které vás táhnou ke dnu. Na to ale nemáte žádný právní nárok, věřiteli proto nejlépe navrhněte nějaké zajištění závazku. Třeba sepsání nového splátkového kalendáře formou notářského či exekutorského zápisu s přivolením k přímé vykonatelnosti. Tzn., že by se věřitel mohl domáhat svých peněz exekucí v případě, že byste splátkový kalendář nedodržoval.

Pokud vám věřitel odklad poskytne, tak ale stejně jen na měsíc, nanejvýš na půl roku. Využijte ten čas, najděte si brigádu nebo například prodejte nějaký majetek, bez kterého se obejdete.

Určitě se obraťte na občanské poradny, jejichž odborníci se vyznají nejen ve finančnictví, ale i v legislativě, takže vám mohou pomoci například podat insolvenční návrh. Tyto služby nabízí třeba Poradna při finanční tísni nebo Asociace občanských poraden.

Zmiňujete návrh na insolvenci. Tedy osobní bankrot?

Správně se tomu říká oddlužení. Podáte návrh k soudu, který potom nařídí některá z opatření, o kterých jsme se už bavili. Tedy buď jednorázový prodej vašeho majetku podle zákonných ustanovení o konkurzu, anebo vám a věřiteli takříkajíc vnutí splátkový kalendář na dobu pěti let.

Pokud uspokojíte alespoň 30 procent pohledávek a soud neshledá, že jste mohl splácet víc, ale vyhýbal jste se tomu, bude vám zbytek dluhu prominut.

Související témata:

Výběr článků

Načítám