Článek
Každoroční průzkum České bankovní asociace (ČBA) ukázal, že podíl lidí, kteří si tvoří finanční rezervy, se oproti roku 2017 zvýšil o 13 procentních bodů na celkových 73 procent.
Finanční rezerva českých domácností
V průměru pak lidé každý měsíc odloží 5000 korun. Nejvíce dokáží spořit mladí lidé do 30 let, v průměru 6000 korun měsíčně. Naopak nejméně pak lidé v seniorském věku od 60 do 70 let (3800 korun).
Spořivější jsou muži, měsíčně odloží 6000 korun, ženy pak v průměru 3700 korun.
Více dávají stranou lidé s vysokoškolským vzděláním, což úzce koresponduje s výší jejich příjmů, zvládají naspořit až dvakrát více než lidé se základním vzděláním.
Každý třetí nezná náklady své domácnosti
Navzdory tomu, že stoupá počet lidí, kteří myslí na zadní kolečka, rozhodně neklesá počet těch, kteří nejsou schopni spočítat, na jak dlouho by jim tzv. rychlá rezerva vůbec stačila, kdyby přišli o stálý zdroj příjmu. Jak vloni, tak letos se k tomu přiznala třetina Čechů.
Každý třetí oslovený tak vlastně netuší, jaké měsíční náklady a výdaje jeho domácnost má.
Jak dlouho by domácnost dokázala žít bez příjmu
Každá osmá domácnost žije prakticky od výplaty k výplatě, s finanční rezervou by totiž dokázala přežít pouhý jeden měsíc. Každá šestá domácnost na tom není o moc lépe, peníze uložené stranou by jí stačila na dva až tři měsíce. Jen necelá pětina domácností by zvládla z úspor žít i rok.
Lidé do 30 let by vydrželi maximálně půl roku, nejdelší dobu „přežití z úspor” stále deklarují lidé v předdůchodovém a raném důchodovém věku, což je způsobeno například menšími životními nároky oproti mladší generaci
Mělo by stačit 110 tisíc korun
Češi se domnívají, že rychlá rezerva by měla být v průměru ve výši 110 tisíc korun. Průzkum agentury SC pro ČBA zároveň ukázal, jak odlišné mají představy jednotlivé věkové skupiny respondentů.
Mladým lidem by stačilo v průměru pouhých 11 200 korun. Podle odborníků se tak potvrdil fakt, že mladí mají jiný pohled na život - mnozí ještě žijí u rodičů - a budoucností se až tolik nestresují. Oproti tomu lidé v seniorském věku si představují rychlou rezervu v průměru kolem 116 tisíc korun.
Mnohem vyšší (až dvakrát tolik) nároky mají muži. Rychlou rezervu by chtěli mít ve výši 140 tisíc korun, ženy pak ve výši 74 tisíc korun.
Na důchod chceme 1,5 miliónu
V průměru 1,5 miliónu korun je částka, kterou by Češi chtěli mít naspořenou, až půjdou do důchodu. Nejskromnější jsou v tomto směru senioři (60 až 70 let), postačí jim „jen” v průměru něco málo přes milión korun. Naopak nejmladší respondenti by chtěli do důchodu odcházet s 2,1 miliónu korun.
Realita je ovšem jiná. Necelá polovina lidí má úspory na stáří jen ve výši 300 tisíc korun. Dva z pěti oslovených dokonce vůbec nespoří. Bohužel to platí i o generaci, která je těsně před důchodem nebo se tomuto věku blíží.
Kolik mají Češi naspořeno na stáří
Průzkum také ukázal, že tři pětiny lidí ani ve skutečnosti neví, kolik by měly mít na stáří odloženo stranou.
„Určit jednoznačnou výši, která by platila pro každého, není možné. Měli bychom ale mít určitou představu o tom, jak dlouhá doba nás může čekat a jaké bychom mohli mít ve stáří výdaje. Musíme počítat s tím, že důchod poskytovaný státem pokryje jen to nejnutnější, na vše ostatní si musíme naspořit sami,“ upozornila Helena Brychová z ČBA.
Finanční znalosti Čechů se nelepší
Součástí pravidelného průzkumu ČBA bylo i měření tzv. indexu finanční gramotnosti. Výsledky ukázaly, že finanční znalosti Čechů se však dlouhodobě nezlepšují. Index finanční gramotnosti dosáhl v letošním roce 56 bodů ze 100, což oproti loňském šetření znamená zvýšení pouze o jeden bod.
Znalosti mladších skupin respondentů (18 až 29 let a 30 až 44 let) jsou slabší, než je tomu u starší generace. Tou vůbec nejohroženější skupinou jsou lidé se základním vzděláním nebo s výučním listem. Svými znalostmi dosáhli jen na 50 bodů ze sta možných.
