Článek
Ukázal to červnový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
„Šéfové” jsou nejspokojenější
Tři z pěti oslovených ekonomicky aktivních Čechů vyjadřují spokojenost se svým zaměstnáním, i když pouze každý šestý se cítí být „velmi spokojen“ a dalších 42 procent je podle svých slov „spíše spokojeno“.
Lidí nespokojených se svou prací je dlouhodobě menšina, aktuálně tento pocit vyjádřil jen každý desátý.
Z průzkumu vyplynulo, že nejvíce jsou se svou prací spokojeni lidé působící na vedoucích postech či vyšší odborní pracovníci (85 procent z nich) a také podnikatelé či živnostníci pracující jako osoby samostatně výdělečně činné (76 procent).
Nejnižší podíl spokojených - pouze zhruba čtvrtina lidí - je mezi lidmi pracujícími jako nekvalifikovaní dělníci. Nespokojených je pak více než pětina. Podíl spokojených pracujících roste spolu se stupněm dosaženého vzdělání a s čistým osobním příjmem.
Vyloženě přátelská atmosféra je ve čtvrtině firem
Průzkum CVVM se zaměřil i na to, jak Češi vnímají atmosféru a vztahy na pracovišti. Tři čtvrtiny pracujících ji hodnotí kladně, přičemž 28 procent ji považuje za přátelskou a důvěrnou.
Necelá polovina lidí se o vztazích na pracovišti vyjádřila ve smyslu, že „funguje dobrá spolupráce, ale bez zvláštní osobní blízkosti”.
Podíl pracujících, kteří uvažují o změně zaměstnání, je v současnosti nejvyšší za celou dobu sledování od roku 2005
Převážně chladné vztahy pak panují v každé osmé firmě a jako napjaté a konfliktní vnímá klima na pracovišti jen pět lidí ze sta.
Spokojenost se vztahy na pracovišti pak úzce souvisí s celkovou spokojeností se zaměstnáním. Vztahy na pracovišti lépe hodnotí vyšší odborníci a vedoucí pracovníci, lidé s vysokoškolským stupněm dosaženého vzdělání a pracující ve věku 30 až 44 let.
Dvě třetiny by si zasloužily vyšší plat
Čeští pracující však se svým finančním ohodnocením spokojeni nejsou. Dvě třetiny z nich se domnívají, že jejich měsíční příjem je menší, než by si zasloužily, z toho čtvrtina dotázaných má za to, že je dokonce mnohem menší, než by bylo adekvátní.
O přiměřenosti finančního ohodnocení je naopak přesvědčena třetina ekonomicky aktivních, zatímco zanedbatelné jedno procento dotázaných se považuje za příjmově nadhodnocené.
Lidé, kteří se cítí adekvátně ohodnoceni, častěji uváděli, že jsou ve svém zaměstnání spokojeni. O tom, že jejich příjem je odpovídající, jsou o něco častěji přesvědčeni muži (38 procent mužů vs.30 procent žen). S rostoucím vzděláním postupně klesá pocit, že příjem je mnohem menší, než by si dotyčný zasloužil.
Pětina by práci změnila, desetina váhá
O změně zaměstnání aktuálně uvažuje zhruba pětina pracujících, naopak 71 procent dotázaných naopak hodlá setrvat ve stávajícím zaměstnání a desetina v této otázce zatím nemá jasno.
Podíl pracujících, kteří uvažují o změně zaměstnání, je v současnosti nejvyšší za celou dobu sledování, tj. od roku 2005, pouze v roce 2008 byl výsledek statisticky srovnatelný, tehdy o změně uvažoval zhruba každý šestý pracující.
Odchod ze svého zaměstnání častěji zvažují mladí lidé ve věku do 29 let, uvažuje o něm třetina z nich. Výrazně častěji se jím zabývají i lidé, kteří jsou v současném zaměstnání nespokojeni, negativně hodnotí pracovní vztahy a cítí se být zaplaceni mnohem méně, než si zaslouží.
Ztráty práce se obává pouze 13 procent pracujících, naopak více než polovina lidí považuje možnost, že by přišla o své pracovní uplatnění, za spíše nepravděpodobnou a přibližně pětina ekonomicky aktivních je si svou pracovní pozicí zcela jista.